Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jestli ve mně Standa Pekárek zůstal? Doufám, že ne,“ odpovídá Kryštof Hádek na otázku, jestli si od dob natáčení něco ze svého hrdiny nese. „Ale tu postavu jsem si moc užil. Bylo to hodně velké natáčení na Českou televizi, asi jsem v rámci ČT tak velké nezažil. Měli jsme zábory ulic a spoustu historických aut, celá výprava se dost povedla,“ říká Hádek.
„Volhu lze vnímat jako svéráznou historii Československé televize s řadou neuvěřitelných, i když reálných historek z natáčení. Současně je však portrétem svého protagonisty, omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků: jak si nakrást benzín, zfalšovat počet ujetých kilometrů, podvést manželku, zbavit se konkurence. Logicky se pak stává spolupracovníkem StB s krycím jménem Volha, který bez jakýchkoliv výčitek svědomí donáší na všechny své spolupracovníky a pasažéry,“ uvozuje děj anotace.
Autorem knižní předlohy seriálu je Karel Hynie, který sám v televizi pracoval. Promluvit si s ním však Kryštof Hádek o jeho inspiracích nestihl. „Byl hodně nemocný a před dvěma lety zemřel. Vím ale, že tvůrce scénáře a režisér Jan Pachl a producent Josef Viewegh s ním mluvili. Poslední verzi čtenáře četl a moc se na to těšil,“ říká Hádek.
Byl to splněný sen
Jedním z Hádkových kolegů na place byl i Jiří Lábus, který sám práci pro Československou televizi za totality zažil. „Nevím, jestli takhle můžu za něj mluvit, ale myslím, že byl Jirka ze scénáře nadšený. Tím, že tu dobu zažil, to natáčení pro něj muselo být ještě zesílený zážitek. Pro mě ale taky, protože jsem vyrostl třeba na Možná přijde i kouzelník s Oldou Kaiserem a právě Jiřím Lábusem. A že jsem se najednou ocitl v době, kdy se to točilo nebo odehrávalo, byl splněný sen,“ přibližuje herec.
Na otázku, zdali se zamýšlel nad tím, jak by se zachoval v situaci svého hrdiny, odpovídá: „S každým filmem, který se nějak zabývá historickou událostí, člověk přemýšlí nad tím, jak by se zachoval a já na to asi neumím odpovědět, protože by záleželo na spoustě věcech a konkrétní době. A jsem upřímně rád, že taková doba už není,“ přemýšlí.
Komunistická minulost se nedávno řešila i u prezidentských kandidátů. K tomu, jak moc to byl zásadní aspekt při rozhodování pro něj osobně, říká: „Docela důležitý. Nebudu konkrétní, který kandidát pro mě byl víc a který míň, ale jeden výrazně míň. Je to těžké,“ říká. „Lidé měli různé priority. Myslím, že to jde oddělit. Jsem už trochu unavený z toho, jak se to pořád dokola řeší. Takže ve finále je pro mě asi otázkou, jestli se někdo opravdu choval jako ten Pekárek nebo jen prostě chtěl dostudovat,“ dodává.
Co Volha, alespoň v první epizodě, otevírá, je sexismus a poněkud nerovný přístup k ženám: „Nevázalo se to jen k té branži, ale obecně nastavení společnosti. Kdyby takovéto vzorce chování byly v seriálu v současnosti, tak by to asi nezůstalo bez povšimnutí. To se mi na tom líbí. Taková ta doba byla. Není to účelová věc. Samozřejmě asi byly výjimky, ale k tomuto to sedí.“
