Národ to popravdě vyjde nastejno. Za televizi a rozhlas nyní platíme měsíčně 205 korun, tedy skoro dva a půl tisíc ročně. Kdyby se jejich provoz hradil rovnou z peněz státu, zaplatíme jej nakonec také, pouze nepřímo v daních.
Možná víc, možná míň, nicméně zákona dbalý občan by alespoň nemusel měnit své trvalé příkazy k platbě při každém dalším zvýšení tarifů, navíc by odpadlo pracné a nedůstojné stíhání neplatičů.
Ze státního rozpočtu se veřejnoprávní média dnes už financují nejčastěji, třeba v Belgii, Nizozemsku, Španělsku, Dánsku či v pobaltských republikách, aniž by odtud přicházely děsivé zvěsti o kolapsu informační svobody.
