Jeptiška pozná židovský úděl své rodiny prostřednictvím příbuzné, která v 50. letech posílala lidi na smrt. To je Ida, černobílé, typicky festivalové dílo, jakým Evropské filmové ceny přejí, ale jejichž okamžik slávy málokdo sleduje.
Fakt, že letošní ročník provázela přece jen větší zvědavost, nezařídila Ida, nýbrž nominace pro kontroverzní Nymfomanku. Nakonec odešla s prázdnou, její tvůrce Lars von Trier v sále chyběl. O moc nepřišel.
Evropské Oscary nemají ani jméno, původního názvu Felix se vzdaly, ani stálé dějiště, hostitelská města se střídají. Poprvé jím byla Riga, součástí večera se tedy stala turistická projížďka lotyšskou metropolí.
Od amerických Oscarů si večer půjčil úvod na červeném koberci; přidal estrádní vstupy moderátora, jenž hostům pudroval pleš, šacoval kabelky či nabízel šampaňské, pivo a režisérce Agnieszce Hollandové až vlezle „polskou vodku“.
Naopak na pódiu se mluvilo vzletně o síle evropského umění a herci předávající trofeje ujišťovali, že ve své zemi jsou hvězdami, ač jinde je neznají. Totéž často platí pro oceněné filmy: byť mají mezinárodní distribuci, nechodí se na ně.
Třeba Dva dny, jedna noc, za něž vyhrála herečka Marion Cotillardová, u nás běží druhý týden a do žebříčků nepronikly. Paradoxně nejvíc v tomto směru pro Evropu učinila právě poražená Nymfomanka: jenom její první díl a jen za loňské Vánoce u nás vidělo přes 40 tisíc lidí.
