Isaac Hempstead Wright (vpravo) jako Bran Stark v seriálu Hra o trůny

Isaac Hempstead Wright (vpravo) jako Bran Stark v seriálu Hra o trůny | foto: © Helen Sloan, Macall B. Polay / HBO

KOMENTÁŘ: Jiřina Bohdalová trpěla jeden večer, Hra o trůny celé roky

  • 70
Tak nám zabili Jiřinu Bohdalovou. Samozřejmě pouze její postavu, což se prý herečce v nedělním filmu Klec stalo vůbec poprvé za celou kariéru.

A taky to vzali ráz na ráz, žádné dlouhé utrpení, za půldruhé hodinky bylo po všem, televizní národ vydechl a ráno si o tom klidně vyprávěl, protože nikdo nekřičel – Neprozrazovat, bude pokračování!

Díkybohu. Za tvůrčí odvahu poslat zabijáka na osmaosmdesátiletou legendu, za hereččin výkon, ale hlavně za to, že jsme na pointu nemuseli čekat osm let. Jako v případě Hry o trůny, která se o víkendu rovněž uzavřela, ovšem tak dlouho se oslavovala, propagovala a prodlužovala, až nakonec žádnou překvapivou pointu neměla.

I když v jedné scéně její závěrečné epizody, kde se volí příští vládce, padla pozoruhodná myšlenka, že král musí mít především příběh. Zvláštní kvalifikace pro panovníka, ale na poddané diváky zjevně zabírá – pokud nejde o příběh oddalovaný, nastavovaný a dětinsky utajovaný.

Kletbu televizních pohádek ve stylu trvale udržitelného rozvoje doloží malý test. Schválně, co mají společného dva následující výroky? 1. Marcelu čeká velká životní změna, kvůli níž se setká nejen s Rozinou, ale také s Veronikou a Martinem. 2. Josh se rozhodne opustit město, Jeffrey ohrožuje Edmunda, Rick a Ed jsou překvapeni.

První ohlašuje tuzemskou Ulici, úterní epizodu číslo 3 682. Druhý se váže k dílu s pořadovým číslem 15 761, poslední části amerického seriálu U nás ve Springfieldu, jenž délkou vysílání drží v kategorii dramatických pořadů na pokračování světový rekord: na obrazovce se uhnízdil od roku 1952 do roku 2009, o jeho rozhlasovém předchůdci nemluvě.

Finále Hry o trůny

A oba popisy děje jsou stejně bezobsažné, jako kdyby se shrnul neslavný neslaný nemastný závěr slavné Hry o trůny, kde se rekové z krvavého spáleniště rozešli budovatelsky každý po svém.

Ostatně celá temná mocenská přetahovaná vypadá s pouhými 73 epizodami nakonec jako chudá příbuzná. Dokonce i vedle průkopnického sitcomu I Love Lucy, který od roku 1951 za osm let uvedl 179 půlhodinovek.

Fanoušky naopak chválené finále jiného hitu současnosti, Teorie velkého třesku, završil po dvanácti letech díl s číslem 279. A Simpsonovi oslaví letos v prosinci třicetiny, aniž by u každého dílu hrozili za prozrazení zápletky mučednickou smrtí. Jenže to jsou komediální tituly, kdežto Hra o trůny se tvářila osudově – čili v přetrpěném výsledku až směšně.

Pravda je, že nastavovací nákazou trpí nejen seriály, zřejmě právě zažíváme pravý opak zkracovací éry Postřižin. Fotbalová liga se nastavila o nadstavbu, protože třicet dílů – pardon, soutěžních zápasů – se zdálo málo. Nastavují se slevové akce, proslulý Black Friday čili černý pátek trvá klidně celý týden.

Prodlužuje se lidský věk a prodlužuje se také den, který měl kdysi jen osmnáct hodin, kvůli vzdalování rotujícího Měsíce se však protáhl na nynějších čtyřiadvacet a za další stovky milionů let bude podle vědců ještě o několik hodin delší.

Co si pak naši potomkové s takovou spoustou času počnou?

Bez obav, sama Hra o trůny již ohlašuje tři odvozené cykly. Svá digitální fidlátka nebalí ani komiksová parta superhrdinů. Detektivky už nyní rozbujelé do trilogií se natáhnou na dvojnásobek, aby po úvodním mordu a čtyřech dílech vaty fikaně odhalily, že domnělá oběť násilného spiknutí prostě jen nešťastně zakopla o cípy vlastního županu. A kdyby bylo nejhůř, pořád trvá naděje, protože „Hanka se dozví, že Honza měl vztah s kolegyní Marikou“.

Ordinace v růžové zahradě, epizoda 899.