Po letech marného pronásledování Ptáka Uličníka a jeho nesnesitelného „meep, meep“ se Kojot Vilda rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a vrátit úder.
Už nechce přihlížet tomu, jak mu výrobky společnosti ACME jeden po druhém ničí život. Když v televizi zahlédne reklamu na právníka Kevina Averyho, který slibuje, že vyřeší každý problém a že vždycky existuje někdo, koho lze obvinit, dostane Vilda nápad: zažaluje ACME.
Nutno podotknout, že Kevin je právník, který kdysi mířil hodně vysoko, jenže po jednom velkém průšvihu se jeho kariéra vydala poněkud jiným směrem. Dnes bere hlavně případy kreslených postaviček, které mají za sebou nejrůznější bizarní nehody, což je v zemi, kde lidé běžně padají z útesů, explodují nebo se nechávají vystřelit z děla, poměrně slušná specializace. Většinou se spokojí s rychlým mimosoudním vyrovnáním.
Jenže Kojot nechce peníze. Chce spravedlnost. A hlavně chce, aby někdo konečně vysvětlil, proč ACME prodává výrobky, které mají tendenci vybuchnout přesně ve chvíli, kdy je člověk potřebuje nejvíc. Z původně absurdního případu se tak stává velkolepá honička.
Za neobvyklým propojením hraného filmu a klasické animace stojí režisér Dave Green, který chtěl zachovat výtvarný styl původních Looney Tunes a zároveň jejich postavy zasadit do skutečného světa. Herci proto při natáčení nehráli proti prázdnému místu – na place měli skutečnou loutku Kojota Vildy.
Tu vytvořil legendární loutkář Dave Barclay, který pomáhal přivést k životu Yodu a Jabbu Hutta ve Star Wars a podílel se také na filmech Temný krystal, Labyrint nebo Falešná hra s králíkem Rogerem. O hudební doprovod se postaral oscarový skladatel Steven Price. Ten do soundtracku zapojil také čtyřicetičlenný sbor, který ikonické „meep meep!“ Ptáka Uličníka nahrával ve slavném londýnském studiu Abbey Road.
