Kina čeká zkouška ohněm: nástup multiplexů

  11:12aktualizováno  11:12
Současná situace v tuzemské síti kin připomíná klid před bouří. Onen prozatímní klid skýtá statistika uvádějící, že loni se prakticky zastavil úbytek stálých sálů. Konec tohoto klidu však někteří lidé z branže odvozují z příštího nástupu multiplexů - vícesálových a víceúčelových velekin.

"První vážnou bouři zažila kina s nástupem privatizace a soukromých televizí, nyní stojí před druhou velikou zkouškou," míní distributor hlavně umělecky náročnějších děl Jan Jíra. Multiplex, osvědčený lék návštěvnosti, jenž celosvětově vrací diváky do kin, znamená totiž pro malá místní kina i pro distribuci nutnou změnu práce, ne-li přímé ohrožení.

KINA S NEJVYŠŠÍ NÁVŠTĚVNOSTÍ (1999)
počet diváků v tisících

  1. Multikino Galaxie (Praha) 669
  2. Lucerna (Praha) 157
  3. Světozor (Praha) 132
  4. Blaník (Praha) 130
  5. Vesmír (Ostrava) 123
  6. Multikino Olympia (Brno) 120
  7. Scala (Brno)   99
  8. Velké (Zlín)   90
  9. Metropol (Olomouc)   89
10. Vesmír (České Budějovice)   88
11. Varšava (Liberec)   81
12. Central (Hradec Králové)   81
13. Kapitol (Brno)   80
14. Metro (Prostějov)   79
15. Hvězda (Praha)   76

PRO A PROTI
Dosud u nás existují jen dvě multikina, pražská Galaxie a brněnská Olympia, přesto si spolu ukrajovaly z celorepublikového koláče přes deset procent diváků a více než pětinu tržeb. Do konce roku mají přibýt další vícesálové objekty v hlavním městě, na řadu přijde Ostrava, Plzeň i jiní. Co se pak stane s dosavadní sítí téměř 670 standardních kin se sedmi sty sály, kterou doplňuje ještě asi sto deset kin letních, dále na čtyřicet kinokaváren a putovní promítací maringotky?

Podle zprávy ministerstva kultury o české kinematografii mohou být multikina "v našich poměrech řešením pouze pro tři čtyři největší města, navíc dostupným jen zahraničním investorům". Resortní materiál, ačkoli vícesálovým kinům přiznává "nesporná pozitiva", se obává "méně vítaných jevů", jež multiplexy prý přinesou a k nimž úředníci řadí mimo jiné "tendenci vystupovat z pozice síly" či "stahování diváků z okolních kin".

Jan Bradáč, který je reprezentantem velkých distributorů, tyto obavy odmítá: "Spíše než o zkoušce ohněm bych mluvil o blýskání na lepší časy. Multiplexy představují logický průsečík dvou zájmů: diváka žádajícího pohodlný přístup k nabídce - i distributora, jenž zastupuje též producenta a v jejichž zájmu je zas hodně diváků." Bradáč argumentuje čísly: Olympia je v provozu teprve od loňského října a už se na Brněnsku návštěvnost zdvojnásobila a tržby ztrojnásobily. Lidé si také zvykají chodit do kina "naslepo", a nikoli na konkrétní titul - vědí, že z nabídky více sálů si takřka stoprocentně vyberou. "A pokud jde o údajnou ztrátu individuality, tuhle otázku bych ponechal filozofům," usmívá se Bradáč.

I Jíra soudí, že záleží na osobní volbě, ale jinak: "Strašná spousta lidí se hrne do supermarketů, ale vždycky zůstanou i ti, co pro sako zamíří radši do malého krámku, kde sice najdou menší výběr, ale zase ocení osobnější jednání se zákazníkem."

JINÉ FILMY I TECHNIKA
Jíra ovšem nepopírá, že multiplex "nastaví" vyšší standard pohodlí; ale pak se podle něho lidem už nebude chtít zpět do úzkých uliček dusných sálků, radši se i ze spádových vsí vypraví do moderního velekina (a jako v supermarketu tu utratí víc peněz). "Jistá pevná síť samostatných kin se tedy udrží i proti multiplexům, ale za dvou podmínek: musí své zařízení nově vybavit a hlavně vyprofilovat jasně dramaturgii," říká Jíra.

Také Bradáč mluví o nutné změně dramaturgie - dosud menší kina hrála stejný repertoár jako multiplexy včetně velehitů; s tím však v přímém střetu sotva obstojí. "Pro malá kina se nabízejí třeba alternativní či evropské snímky. Jsem zvědav, jak se budou lišit výsledky výběrových děl, například Magnólie či Jarmuschovy Cesty samuraje, v multikinech a v menších samostatných kinech."

Na řadu stávajících kin však vliv nových multiplexů tak těsně nedosáhne. Ministerstvo kultury uvádí, že ze sedmi set nynějších sálů je jich jen stovka v městech nad 80 tisíc obyvatel, i když obstará téměř polovinu všech diváků a šedesát procent celkových tržeb. Devadesát jich připadá na města od 20 do 80 tisíc obyvatel a o hlavní podíl, zhruba pět set zbývajících kin, se dělí napůl městečka pod 20 tisíc občanů a vesnice - tedy místa, odkud to mají lidé do oněch obřích komplexů daleko.

Charakteristické také je, že velkoměstská kina spadají především do soukromého sektoru, kdežto místní sály spravují a dotují převážně obce. "Bude záležet na vůli radních, zda uchovají základní infrastrukturu. Místní kino je pořád nejlevnější způsob, jak umožnit lidem společný prožitek, zájezdové estrády přijdou dráž," upozorňuje Jíra. Podle Bradáče navíc platí, že i mezi vedoucími kin přežijí ti šikovní: "Zvlášť na vsi nelze hrát vše, co se nabízí, a podle téhož metru, musíte chytře dělit prostor mezi silnější a slabší tituly. Investovat do kinotechniky ovšem musí místní úřady."

DESET MILIONŮ
Filmoví distributoři nástup multiplexů vesměs vítají, ale ne bez výhrad a jistých obav. "Třeba nynější počet kopií, průměrně patnáct od titulu, nemusí už stačit, multiplexy je schramstnou a na malá kina nezbudou či tam dorazí možná i s několikaměsíčním zpožděním. Přitom po půlroce už filmy přecházejí na videokazety," připomíná Jan Jíra. Na velkém trhu jako v Německu prý tolik nebolí, jestliže k běžným čtyřem stům kopií vyrobíte ještě padesát, ale v malé zemi to vyjde draho.

"Já bych se toho nebál, takových titulů, co se drží několik měsíců, bývá do roka jen pár," oponuje Jan Bradáč. Pro něj zůstává rozhodující, zda nová multikina zvednou klesající roční návštěvnost alespoň zpět k deseti milionům lidí: "Letos to ještě nebude, ale během čtrnácti měsíců už zásadní změnu očekávám."

Otázkou také zůstává, zda se promění dosavadní rozvržení sil mezi hlavním městem a "zbytkem země". Pražan totiž jde ročně do kina dvakrát častěji, než činí celostátní průměr, přitom platí téměř dvojnásobné vstupné a z loňské republikové návštěvnosti 8,3 milionu diváků si hlavní město připsalo celou čtvrtinu.

Autor:

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Boris Rösner mi radil, ať Ulici beru, vzpomíná Martin Hofmann z Mostu!

Martin Hofmann v seriálu Most! (2019)

Zatímco se všude mluví o seriálu Most!, sedáme si spolu v šatně pražského Divadla v Celetné. Před pěti minutami...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

VIDEO: Poslední díl seriálu Most! posune vysílací čas. Kvůli vulgaritě

MOST!

Sedm dílů seriálu Most! se vysílalo hned po deváté večer, ale jeho osmá, závěrečná epizoda posune v pondělí 25. února...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

RECENZE: Kéž by Černé vdovy měly víc rozumu. Anebo ztřeštěnosti

Propagační fotografie k seriálu Černé vdovy

Jitka Čvančarová, Jana Plodková a Lucia Siposová se v seriálu Černé vdovy zbaví manželů, ale nikoli policisty v podání...

Další z rubriky

VIDEO: Zodpovědná matka a neřízená střela. Hrdinky Skleněného pokoje

Hrdinky filmu Skleněný pokoj

Ve Skleněném pokoji se potkaly zahraniční hvězdy. Hanna Alströmová hraje Liesel a Carice van Houtenová Hanu. „Liesel ...

RECENZE: Úhoři mají sice nabito, ale slepými. Herci se baví víc než diváci

Upoutávka k filmu Úhoři mají nabito

Není v českém filmu větší lítosti než nad projektem se slibnými jmény i začátkem, který se pak postupně rozpadá před...

DO KINA: Pánskému týdnu kralují Neeson, Bardem, bratři Hádkovi a draci

Upoutávka k filmu Úhoři mají nabito

Od třetího dílu animovaných dráčků až po domácí krimikomedii Úhoři mají nabito kralují pěti novinkám týdne vesměs...

Najdete na iDNES.cz