Pitt je nájemný zabiják Jackie Cogan, který má na přání šéfů mafie zlikvidovat partu zlodějíčků. Film vznikl podle románu George V. Higginse a jeho režisér tvrdí, že na něj udělaly literární postavy velký dojem. "Kniha je o zločinu, když jsme se jí chopil, zjistil jsem, že je to také příběh o ekonomické krizi, o krizi kapitalismu. Je to nekonečný příběh," vysvětluje novozélandský filmař.
Příběh Dominikova posledního počinu se odehrává v anonymním americkém městě, které je ekonomickou krizí zničeno. Městem, v němž jsou opuštěné domy a obchody mají zavřeno, se protloukají gangsteři a kriminálníci. Tíživá ekonomická situace se projevuje třeba v tom, že se nájemní zabijáci musí za eliminaci nežádoucích osob spokojit s nižší marží. Deník The Guardian hovoří o poutavém a zároveň brutálním světě, jemuž Andrew Dominik dodal nejen odpudivost, ale i vtip. Chytrý snímek podle listu odkazuje k modlám žánru jako je Pulp fiction, Goodfellas nebo televizní seriál The Sopranos.
Režisér filmu Killing Them Softly Andrew Dominik
Film je také mimořádně divácký. Obětí Pittova čističe má být zloděj Markie, který šlápl na kuří oko mafii. Vrah Jackie je podle kritik a komentářů příjemný i prohnaný.
Ve snímku se s hollywoodským krasavcem objevili herci, kteří se rolemi zločinců proslavili, Ray Liotta a James Gandolfini. Pitt se Dominikem nepracuje prvně. Před pěti lety spolu natočili snímek s názvem Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem.
Magazín Hollywood Reporter považuje Killing Them Softy za mimořádné dílo od začátku do konce. Pozoruhodný je podle něj výkon Gandolfiniho jako alkoholika, který je závislý na úplatné lásce a má po Pittovi převzít zakázku.
Obamu nekritizuji
Politické poselství filmu bije do očí. Na obrazovkách v barech nebo v rádiu běží zpravodajské stanice a debata se vždy zaměřuje na finanční krizi, selhání politiků, chamtivost a zničené sny. Barack Obama, John McCain a George Bush při kampani v roce 2008 slibují, že se zaměří na ekonomiku a zachovají ideály, na kterých byla země vybudována.
Ve scéně na konci filmu Cogan spílá hlavnímu autorovi vyhlášení nezávislosti Thomasi Jeffersonovi a tvrdí, že je lhář a pokrytec. "Žiju v Americe a v Americe jede každý jen za sebe," tvrdí Pittova postava. Pitt se v Cannes také vyjádřil, že je sice pro kapitalismus, ale byl by pro jeho větší regulaci. Zároveň se ohradil proti myšlence, že by se vymezoval proti prezidentu Obamovi.
"Tíhnu spíš nalevo a chci pochopit vlastní předpojatost, a tak nejsem proti postavám, které mají jiné názory než já," uvedl Pitt. "O Jeffersonovi mám ve skutečnosti vysoké mínění," dodal populární herec.
"Hrajeme lidi s velmi vyhraněnými názory. Žijeme v zemi, která je hluboce rozdělená, a proto mě zajímají názory, které rozhodně neodpovídají mým," řekl Pitt. Mluvil také o toxickém politickém příkopu v USA, kde jde víc o to, aby jedna strana vyhrála spor, než o vlastní problém.
The Guardian si při popisu příběhu s politickým kontextem pomáhá citátem z knižní předlohy. Snímek je podle něj o bezohledných, chamtivých a hloupých lidech, kteří se svojí vinou dostanou do stále se zhoršující šlamastyky. Film je v Cannes v hlavní soutěži, a tak má šanci dosáhnout na ceny.
