Včera jsem vás zahlédla v seriálu Terapie pravdou po boku Harrisona Forda. Mám pocit, že jste si celkem padli do noty.
Ano! To byla vážně zábava. Sice šlo jen o malou hostující roli, ale moc jsem si ji užila. A s Harrisonem se pracovalo skvěle – vždy jsem ho obdivovala a teď po osobním setkání ho mám ráda ještě víc. Jde vidět, že na téhle roli mu hodně záleží. Nedivím se, že je ten seriál teď v Americe jedním z nejoblíbenějších.
Asi máte na takové kliku – i Gilmorova děvčata si u mnohých vysloužila a stále vysluhují status „nejoblíbenějšího seriálu“.
Z toho mám velkou radost. Myslím, že je to kvůli tomu, že Gilmorky mísí humor s lidskostí a nutí vás být neustále ve střehu. Mnohdy jsou dialogy tak rychlé, že se ani nestihnete zasmát jednomu vtipu, protože byste možná přišli o další.
Ano, byl úžasný – pracovitý, charismatický a mě na něm bavilo, jak v sobě měl něco baletního, v tom jsme si rozuměli.
