„Je to strašně dlouhé, k nepřečkání, protože mladí tvůrci, kterým jsme to zadali, si nedali poradit,“ soudí Kallista o rok starém projektu, jehož uvedení do kin se třikrát pozastavilo kvůli pandemii. Ale co se v magické kuchyni Jana Švankmajera děje teď?
„V našich letech už moc filmovat nebudeme. Soukromě ve čtyřech si točíme, už na digitální kameru, jež je k tomu vhodná, souhrn všeho, co po nás zůstane. Tedy předměty z našich filmů, obrazy a keramiku po Evě Švankmajerové, velmi rozsáhlou kolekci Švankmajerových děl všeho druhu, protože, jak sám říká, není filmař, nýbrž výtvarník a všeuměl. A také veškeré jeho sbírky, které za život nashromáždil,“ prozradil Kallista.
Výsledný film bude zřejmě s doprovodným výkladem. „Jinak by se to těžko zachovalo. Pokud bude normálně fungovat archiv, chceme to tam dát včetně mnoha hodin dalšího popsaného a natočeného materiálu pro případné příští využití. Samozřejmě to nebude film pro běžné promítání, ale zájemců je i tak ve světě dost.“
Rovněž po celém světě nadále pořádají též výstavy a přehlídky. „Pokud nám ještě síly stačí a nebude karanténa, máme s Janem Švankmajerem co dělat až do konce našich dnů,“ líčí Kallista.
