"Měli jsme spolu hodinový rozhovor přes sklo. Bavili jsme se o jeho životě i o mé práci, dokonce jsme vtipkovali. Vyprávěl mi historky z doby, kdy ještě vykrádal byty a já vzpomínal na příběhy z natáčení," říká Renč.
Prostředí valdické věznice nebylo první, které kdy navštívil. Při natáčení Rebelů, pobýval za "plného provozu" na Pankráci. "Valdice mi přišly až romantické. Uvnitř je klášter, naproti restaurace... a všechno je čisté."
Od Kajínka si odnesl hlavně doporučení, aby se mu nesnažili filmem pomáhat. Prý to nepotřebuje. "Nechci, abyste mne glorifikovali, vynášeli do nebe a dělali ze mne ikonu. Já jenom chci, abyste natočili film o tom, jak to bylo. Abyste odkryli co nejvíc pravdivých skutečností," řekl Renčovi.
Scénář bude Renč psát s Josefem Klímou, jehož dvě knihy o Kajínkovi a jistý zajímavý soudní spis ho k této látce vůbec přivedly. "Bude to realistický film, tak trošku návrat k mému prvnímu snímku Requiem pro panenku, který jsem točil podle skutečné události a snažil se jí držet co nejvíc," říká Renč.
Paralelu vidí také s filmem Luca Bessona Leon. "Kajínek je zajímavé téma, nechci, aby jeho zpracování bylo povrchní, aby film ukazoval jenom mediálně známé a bulvární věci, ale aby šel do hloubky. Protože ne všechno, co je jasné, musí být jasné a v naší policii jsou určitě lidé, kteří tam nemají co dělat a kolikrát by potřebovali potrestat oni," dodává režisér.
Z případných výhrůžek či zastrašování si Renč velkou hlavu nedělá. "Kdyby se člověk bál, tak bude točit jenom úsměvné rodinné komedie a pohádky. Kdyby se v Americe báli, tak nikdy nevznikly filmy jako Vrtěti psem nebo Všichni prezidentovi muži, podotýká."
Renč chce scénář dát Kajínkovi přečíst a je ochoten akceptovat jeho připomínky. "Nebude to film viděný jeho očima, ale našima, nicméně budu se snažit o co největší objektivitu," říká. Na rozloučenou věnoval vězni výtisk knihy Rebelové, kterou napsal se Zdeňkem Zelenkou. "Doufám, že mu zkrátí chvíle," dodává Renč.
