Když Steven Spielberg natočil politický thriller Mnichov, ocitl se ve dvojí palbě kritiky – z arabské i židovské strany. Přitom se v hrané rekonstrukci, která líčí odvetu izraelské tajné služby za masakr sportovců na mnichovské olympiádě, držel historických faktů.
Židovský Bond, arabský Eminem
Americký komik Adam Sandler se v očích odpůrců dopustil ještě větší svatokrádeže. Z podobného půdorysu, příběhu o izraelském vojákovi a palestinském teroristovi, totiž udělal komedii. A kdo zná hercův humor, tuší, že politická korektnost do něj nepatří.
Titulní hrdina snímku Zohan: Krycí jméno Kadeřník je elitní agent izraelského Mossadu. Zdolá každého teroristu, náboje chytá do ruky a ořechy louská hýžďovými svaly. Ale když službu opustí kvůli životnímu snu, kariéře kadeřníka v New Yorku, minulost si ho najde.
TRAILER K FILMU ZOHAN: KRYCÍ JMÉNO KADEŘNÍK
Proti nepřátelům teď Zohan tasí nůžky. Jedním z nich je arabský terorista Fantom alias John Turturro a druhým palestinský taxikář neboli Rob Schneider. Proč arabský svět Zohana nemiluje a zatím mu neotevírá kina, je nasnadě.
Stačí jen zmínka, že hrdina tu volá na zákaznickou linku Hizballáhu, nebo charakteristiky, které svým postavám dali herci. "Můj palestinský taxikář žijící v New Yorku v sobě nosí hořkost a touhu po pomstě, protože jako chlapci mu Zohan sebral kozu, kterou měl moc rád," líčí Schneider.
A Turturro přebíjí: "Pokud je Zohan židovský James Bond, pak Fantom je arabský Eminem. Má zlaté zuby, sluneční brýle a řetězec restaurací." Ale Zohan nevoní ani izraelské představě o hrdinovi z Mossadu. Diváci v Izraeli se sice baví, ale média už méně.
Kritik Amir Kaminer, jenž označil film za "vulgární a stupidní", pokládal za nutné dodat: "Ne všichni tady jíme hummus, smilníme a zabíjíme Araby. Děláme taky jiné věci." Kromě toho film používá některá hebrejská slova, třeba výraz pro homosexuála, a na obou stranách barikády vesměs zbraně izraelských značek.
Proč nečekají Oskara
Tvůrci v čele s režisérem Dennisem Duganem však tvrdí, že vtipkovat o izraelském vojákovi a palestinském teroristovi není tak šílené, jak se zdá. "Lidé v místech konfliktů na Středním východě jsou stejní jako ti, kteří žijí mezi námi v New Yorku – jediný rozdíl je v tom, že zatímco v Gaze se neshodnou, tady se snášejí velice dobře. Všichni si rozumějí, chovají se k sobě víc jako lidé než jako znepřátelené frakce," prohlašuje režisér a Zohana vydává za "komediální pohled na život ve stylu West Side Story."
Spoluautor scénáře Robert Smigel přiznal, že příběh byl takřka hotový už před osmi lety, ale po 11. září 2001 museli výbušné téma na čas odložit. Nicméně při natáčení prý žádné konflikty nezažili, naopak: "V řadě scén vystupovali Arabové i Izraelci současně. Všichni společně obědvali. Vedly se vášnivé diskuse, ale velice přátelské, příjemné a objektivní.
Někteří říkali, že s Arabem nebo Izraelcem si takhle dlouho ještě nikdy v životě nepovídali." K obhajobě filmařů patří i fakt, že Zohan má skutečný předobraz. Je jím bývalý izraelský voják Nezi Arbib, nynější kadeřník v San Diegu, jenž dával Sandlerovi lekce se šampony či tužidly.
Ale hlavní argument přináší Schneider, který věří: "Komedie přece lidi sbližuje. Zohan je tak neuvěřitelný, že se všichni, aspoň jak doufám, zbaví předsudků a společně se zasmějí." Zábavě mají napomoci i slavná jména na plátně – od zpěvačky Mariah Carey přes tenistu Johna McEnroea až po prezidenta Americké filmové akademie Sida Ganise. "A ten musí být nestranný, takže nominace na Oscara nás nejspíš nečeká," směje se Smigel.
