Režisér Jan Hřebejk Josefa Somra obsadil do „podrazácké“ komedie U mě dobrý. „Rád bych ale všechny čtenáře upozornil na film Vládi Michálka O rodičích a dětech, v kterém pan Somr podal úžasný herecký výkon a mrzí mě, že ten film tak trochu neprávem zapadl.“
„Jestli se někdy o hercích tvrdí, že to jsou extroverti a někdy tak trochu hulváti, Josef Somr byl pravý opak. Velmi jemný, slušný, spíš uzavřený člověk, podle mě věřící. Což nevím jistě, ale působil tak na mě. Paradoxně jeho asi nejslavnější filmovou rolí je výpravčí Hubička, což byl jeho pravý opak. Musíme se zkrátka smířit s tím, že letos odešli dva velcí herečtí Pepové,“ říká Hřebejk.
Pro režiséra Karla Smyczka, který s Josefem Somrem spolupracoval na televizní inscenaci Vše pro firmu podle stejnojmenné knížky Karla Poláčka, byl jedním ze symbolů zlaté éry Činoherního klubu.
„Jako člověk byl plachý, uzavřený, na natáčení seděl spíš stranou, což kontrastuje s tím, jak energické a temperamentní postavy uměl ztvárnit. Kdysi mi také hrál v jednom studentském filmu. Mimo natáčení jsme se moc často nepotkávali, ale jednou jsem ho prosil, jestli by mi nevzal jednu menší roli a vysvětloval jsem mu, proč si myslím, že by to měl dělat on. Pan Somr se na mě jen podíval a řekl: ’Vždyť já vím’. Čili nějaké pouto, byť nevyslovené, mezi námi bylo.“
I Galina Miklínová, výtvarnice a režisérka animovaného filmu Lichožrouti, v němž Josef Somr nadaboval postavu profesora Kadeřábka, na něj vzpomíná jako na nesmírně skromného, milého a laskavého člověka.
„Na place byl k dispozici catering, ale pan Somr si pokaždé přinesl z domova svačinu. Tenhle detail se mi vybaví, když na něj myslím. Jinak to byl představitel staré, poctivé herecké gardy. Na natáčení chodil perfektně připravený, čili byla radost s ním pracovat,“ dodává.
Režisér Jiří Strach, jemuž hrál ve snímcích Vrásky z lásky, Anděl Páně nebo v televizním filmu Vyvraždění rodiny Greenů, napsal na svůj Facebook a Twitter: „Do nebe odešel nejdobřejší a nejpokornější člověk, jakého jsem kdy v životě potkal. Josef Somr.“
„Uvědomuji si, že mnohé z replik, které si autor napíše do scénáře, by prošlo bez povšimnutí, kdyby je nezapomenutelným způsobem neřekl Mistr,“ říká režisér Zdeněk Zelenka.
„S panem Josefem Somrem jsem se seznámil na filmu Páni kluci, kde jsem dělal asistenta režie a on hrál učitele. Dodnes slyším ironickou intonaci, kdy kárá nedochvilného žáka: ’Křapko, já tě vidím, i když tady nejsem!’ Při natáčení komedie Svědkyně jsem se mu tuto intonaci pokusil připomenout, ale v mém podání to byla katastrofa. Až mi ji Pepík znovu předehrál. A já si uvědomil, že někdo se pro herectví prostě narodí a někdo ne.
Josefa Somra jsem vždy obdivoval a měl jsem ho, promiňte mi ten patos, v dokonalé úctě. Hrál mi nejrůznější povahy, nejrůznější typy lidí, v komedii Radostný život posmrtný byl třeba ministrem kultury, ve Svědkyni statisticky průměrným Čechem, ale s naprostou přesností mi odehrál i doktora Watsona v příběhu o Sherlocku Holmesovi. Pepík byl nejen herecký Mistr, ale co je neméně důležité, byl to skvělý, citlivý člověk. Snad to nebude znít morbidně, ale Pepíku: ‚Já tě vidím, i když tady nejsi!’ Bohužel,“ dodává Zelenka.
