Hluboce věřící člověk, který přes brýle s tlustými skly pozoroval okolní svět, jezdil trabantem s nápisem Národní divadlo za sklem, aniž se namáhal respektovat dopravní značky, byl považován za podivína. Lidi, kteří ho v dlouhém plášti a s kloboukem na hlavě potkávali na domovské Malé Straně, uctivě zdravil pozdrav pánbůh. Oblíbený herec Josef Kemr oživil početnou a pestrou galerii postav komických i vážných, současných i oblečených v historických kostýmech, malé diváky bavil v pohádkách.
31. července 2022 14:00
Je pozoruhodné, kolik vynikajících hereckých osobností se narodilo v roce 1922, tedy před sto lety. Lidé dodnes používají věty a vtipy, které k nim patřily. Průpovídka Josefa Kemra z filmu Na samotě u lesa patří k těm vůbec nejproslulejším. Letošní „stovkař“ hrál především menší role, jako herce i člověka ho nicméně zdobila nekonečná pokora.
