"Schválně jsem si to celé ještě jednou projel, jen abych si ověřil, že mistři zábavy nepotřebovali sprostá slova," přiznal Jiří Tušl ze Supraphonu. Výsledek? V souboru nejlepších televizních scének, monologů a písniček za čtyřicet let prý zazní takové slovo jednou jedinkrát – z úst Vladimíra Dvořáka.
"Bohužel, dneska se lidé smějí všemu. O smích už není třeba bojovat. A hrubá slova teď slyšíme v pořadech reality show docela běžně, dokonce od osmi večer, aby to i děti stihly," posteskla si herečka, pro niž příprava nahrávky znamenala zpětná setkání se spoustou kolegů.
Kromě Dvořáka tu účinkují Vladimír Menšík, Josef Bek, Josef Beyvl, Jan Libíček, Jaroslav Štercl, Ota Šimánek. "Znovu jsem si uvědomila, že už jsou většinou mrtví, což není moc veselé. Tak si to nepřipouštějte, až se na to budete dívat. A bavte se," vzkazuje Bohdalová divákům.
Sama se prý bavila o to víc, že mnohé scénky, hlavně ty staršího data ještě z černobílé éry obrazovky, se jí v paměti vůbec nevybavily. "Museli jsme si je s dramaturgem Gustavem Oplustilem při výběru projíždět celé, už mi nic neříkaly – však říkávám, že jsem herečka z leknutí, všechno zapomenu. Ale o to raději jsem se na ně dívala," přiznává.
Naopak Oplustil potvrdil, že klíčem výběru byla jeho vlastní paměť. Léta stál u vzniku zábavných pořadů, proto prý věděl, kde "lovit". Ale všechen prach nevystřílel. "Na druhý díl jsme si nechali spoustu lahůdek. Zato nevím, co z dnešní zábavy by bylo k smíchu ještě za patnáct let," míní Oplustil.
Více než stočtyřicetiminutové DVD má tři základní kapitoly – Humor ještě černobílý, kam spadají třeba dva skeče s Menšíkem, dále Humor z barevné obrazovky, kde vládne Dvořák, a coby přídavek dialog a píseň Bohdalové s Jozefem Krónerem. "Jako jeden z mála prokazatelně žijících partnerů Jiřiny Bohdalové přijdu na řadu v kapitole Humor plazmové obrazovky. Do té doby s ní budu dál bojovat o každé sprosté slovo: pašuji je do našich scének a ona je škrtá," prohlásil Karel Šíp.
I na jejich společný humor zjevně dojde. Bohdalová totiž patří k "rodinnému stříbru" Supraphonu. V katalogu nahrávek mluveného slova má jedenáct sólových titulů, o těch partnerských nemluvě, od večerníčků po Slzy smíchu Jiřiny Bohdalové. Statisticky za ní zůstávají Miloslav Šimek či Petr Nárožný a před ní jen hereččin velký učitel a přítel – Jan Werich. Ten podle Tušla drží rekord hlavně díky obsáhlým románům, jež načetl – včetně Švejka.
