Spartakiádního vraha hrát nebudeš. Pár dětem rodiče Straku zakázali, říkají tvůrci

Vraždy, které na jaře roku 1985 zasáhly celé Československo, ožijí v druhé řadě Metody Markovič, která se právě natáčí. Po úspěchu série o Ladislavu Hojerovi se scenárista Jaroslav Hruška, producent Lukáš Mráček a jejich tým rozhodli pokračovat případem spartakiádního vraha Jiřího Straky. „Doteď je pro většinu vyšetřovatelů neuchopitelný,“ říkají v rozhovoru s Monikou Zavřelovou. A pro některé rodiče také nepřijatelný jako role pro jejich děti.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Tvůrci se i tentokrát opírají především o policejní spis. „Lidi mají s odstupem času tendenci věci vnímat jinak. Právě proto jsme šli cestou dobových výpovědí, které jsou syrovější a autentičtější. A u Straky to platí dvojnásob – i po desítkách let je to pro mnohé odborníky postava, kterou neumí přesně pojmenovat,“ říká Hruška.

Nad volbou jména nové série – Straka – prý nepanovala žádná pochybnost. „Přezdívku spartakiádní vrah jsme ani chvíli nezvažovali. Bylo nám bližší použít jeho tehdejší reálné jméno, stejně jako u Hojera,“ vysvětluje Hruška. Právní rizika podle producenta Mráčka pokryly analýzy: „Straka byl pravomocně odsouzen, navíc si změnil jméno, vzdal se původní identity. U obětí naopak jména měníme, abychom nikoho nezraňovali.“

V kontaktu s Jiřím Strakou nebo jeho okolím tvůrci nebyli. „Chtěli jsme zachovat odstup a autentický pohled vyšetřovatelů. I ti s odstupem času říkají, že si na něj neumí udělat názor. A to ani psychologové, psychiatři, sexuologové – všichni zmiňují jeho neuchopitelnost,“ říká Hruška. Právě proto se rozhodli držet faktů a atmosféry z roku 1985.

PŘEDCHOZÍ EPIZODA: Nahý na jevišti? Klidně. Ale musí to mít důvod, říká herec Patrik Děrgel

Zásadní roli sehrál znovu vyšetřovatel Jiří Markovič, tehdy otec dcery ve věku Strakových obětí. „Tahle osobní rovina pro něj byla silnou motivací. Chtěl ho dopadnout rychle. Ale zároveň to byla pro něj obrovská zkouška. Testoval, jestli jeho vlastní metoda obstojí i v tak extrémním případě,“ doplňuje Mráček.

Náročné bylo i obsazování samotného Straky. Castingová režisérka Gabriela Dorantová podle Mráčka předložila téměř 90 adeptů „Potřebovali jsme herce, který má zkušenosti, ale zároveň mladistvou tvář. Maxmilián Kocek to splnil všechno a zároveň vynikl ve všech emocionálně náročných polohách,“ vysvětluje.

Výběr se však neobešel bez překážek. „Skutečně se nám stalo, že někteří rodiče kandidátů, když zjistili, jakou roli by jejich děti hrály, jim účast na castingu zakázali. Obávali se dopadu na psychiku, a to naprosto respektujeme,“ říká Mráček.

Metoda Markovič: Scény z výslechů byly hodně intimní, říká představitel Hojera

Téma psychické odolnosti mladých herců neberou na lehkou váhu. „Komunikace s herci je pro nás klíčová. Sledujeme, jak na ně postava působí. U Petra Uhlíka, který hrál Hojera, jsme viděli, jak hluboko šel, a potřeboval pak čas se z té role vrátit zpátky k sobě,“ říká Mráček. Věří, že Max Kocek to zvládne – i díky svému věku a odstupu.

Na plac se vrátil i Petr Lněnička jako Jiří Markovič. „Znovu kvůli roli přibral, aby navázal na kontinuitu s předchozí sérií. Byla to jeho volba a respektujeme to,“ říká Mráček. Tvůrci zároveň chystají i dokument o samotném Markovičovi. „Tam bude jeho osobní příběh možná ještě silněji rezonovat než v seriálu,“ dodává Hruška.

V kontaktu s pamětníky byli spíš náhodně. „Na místech činu se objevili lidé, kteří si události pamatují, ale primárně jsme šli cestou vyšetřovacího pohledu. Spis má sám o sobě obrovskou výpovědní hodnotu,“ říká Hruška. „Lidé po letech dávají svým vzpomínkám novou logiku. Spis je syrový a pravdivější.“

Druhá série má nový režijní tým – Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara. „Záměrně jsme zvolili jiný přístup, jiný styl. Chtěli jsme látce vtisknout novou dynamiku. Série je sevřenější, odehrává se v kratším časovém úseku než Hojer,“ říká Mráček. A potvrzuje, že je v přípravě i třetí série. „Máme čtyři případy, které chceme vyprávět a věříme, že ten formát má nadále co nabídnout.