Hercovo úmrtí potvrdila mluvčí Mezinárodního filmového festivalu Uljana Donátová.
Ačkoli se děčínský rodák Jiří Bartoška v poslední době v médiích objevoval především v roli prezidenta karlovarského festivalu, říkal, že „doma“ je v divadle. K herectví se však podle svých slov dostal v podstatě náhodou, neboť když jej nepřijali ke studiu kunsthistorie, šel učit výtvarnou výchovu do pardubického domu pionýrů a na radu přátel si podal přihlášku na brněnskou JAMU.
Tam se sešel s řadou pozdějších výrazných hereckých osobností, jako Dagmar Veškrnovou, Bolkem Polívkou, Karlem Heřmánkem, Eliškou Balzerovou či Pavlem Zedníčkem.
Po studiu krátce působil v brněnském Divadle na provázku, v roce 1973 spolu s Heřmánkem a Zedníčkem zamířili do Činoherního studia v Ústí nad Labem, kde zazářil především jako Jakub ve hře Jakub a jeho pán. Po odchodu do Prahy zakotvil v Městských divadlech pražských a od roku 1978 v pražském Divadle Na zábradlí, které opustil teprve s rozpadem původního souboru počátkem devadesátých let. Mimo jiné hrál krále v Hamletovi, Ivana v Bratrech Karamazových, Macbetha, Dona Juana. V Národním divadle hostoval v Úkladech a lásce či v Aristokratech.
OBRAZEM: Zahrál si Boha i pravěkého lovce. Neznámější role Jiřího Bartošky |
Divadlo bylo jeho srdeční záležitostí, nejvíce jej však proslavil film. Ačkoli první snímek natočil až jako osmadvacetiletý, jedna z prvních rolí, lovec Sokol v trilogii filmů z pravěku Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu, z něj ihned udělala idol dívčích srdcí. Další role na sebe nenechaly dlouho čekat, a tak nyní filmové databáze u jeho jména evidují více než sedm desítek rolí ve filmu, televizi i seriálech.
Hrál svůdce a milovníky, básníka i banderovce, faráře, lékaře, šlechtice i pohádkové prince. Za roli houslisty ve filmu Mateje Mináče Všichni moji blízcí obdržel Českého lva. Byl hrdinou seriálů osmdesátých let, jako Sanitka, Cirkus Humberto či My všichni školou povinní. Kromě hraní se věnoval dabingu a postupně přibral i roli producenta, když se podílel na vzniku filmů Všichni moji blízcí a něžné komedie Babí léto.
Poté, co na čas ustoupila vážná nemoc, s níž v posledním období svého života bojoval, se Bartoška k herecké profesi vrátil, v poslední době ztvárnil hlavní role v komediích Teorie Tygra (2016) či Zbožňovaný (2021).
Filmová legenda a opravdový chlap, vzpomínají politici na Bartošku |
Díky všem těmto rolím patřil děčínský rodák Bartoška desítky let k nejpopulárnějším hercům v zemi, média jej častovala přívlastky jako český Delon, erotický symbol či lev salonů. Jeho soukromý život byl však takřka příkladný a nezavdával příliš šancí senzacechtivému bulváru: celý život žil s jednou manželkou, archeoložkou Andreou, kterou označuje za výhru v loterii. Mají spolu dceru Kateřinu a syna Janka. Svoji pověst idolu žen vysvětloval Bartoška prozaicky: „Měl jsem prostě metr osmdesát, černé vlasy a ve svých rolích jsem nikdy neopouštěl těhotné ženy a nekopal do psů. Tak si lidi řekli, že budu asi charakterní, férový člověk.“
Kromě herectví byla druhou velkou životní rolí Jiřího Bartošky práce pro karlovarský filmový festival. V jeho čele stál přes třicet let a za tu dobu se mu spolu s uměleckou ředitelkou Evou Zaoralovou a jejich týmem podařilo skomírající přehlídku vrátit mezi elitní festivaly. S taktéž již zesnulou Zaoralovou získal v roce 2017 Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
6. července 2024 |
