Ale na začátek. Veronice je 21 let a i přes útlý věk by se s jistou mírou nadsázky dala označit za festivalovou matadorku. O Jednom světě se současná studentka etnologie a blízkovýchodních studií poprvé doslechla už v patnácti letech.
Myšlenka Jednoho světa ji zaujala a první festivalové zážitky si vyzkoušela v roli diváka. "Ve třídě šlo občas pár lidí na jeden film, já jsem byla nadšenec," popisuje jak Jeden svět navštěvovala ještě jako studentka gymnázia.
Pak si ale uvědomila, že by chtěla nahlédnout na opačnou stranu barikády. "Od první chvíle se mi líbilo, že vypomáhají dobrovolníci, kteří jsou do chodu festivalu víc začlenění," vzpomíná Veronika.
Dobrovolnicí za festivalovou akreditaci
Příležitost přišla, když žila rok v Plzni. "Studovala jsem se slečnou, která koordinoval plzeňský Jeden svět. Přes tu jsem se dostala k dobrovolnictví," popisuje a dodává, že na pražský festival už to byl jen krůček.
Dobrovolnice na festivalu Jeden svět Veronika Uhlířová
Na pražské přehlídce Veronika dobrovolničí už třetím rokem. Její pracovní den se hodně liší podle velikosti kina, ve kterém vypomáhá. Letos už jste ji mohli potkat ve Světozoru, v Lucerně nebo předávání ceny Homo Homini.
A jak vypadá pracovní den dobrovolníka. "Na začátku se vylepí plakátky, které se týkají diváckého hodnocení filmů, upoutávky na diskuze a podobně," popisuje Veronika svojí práci. Dobrovolníci pak rozdávají, vybírají a počítají divácké hodnocení.
Na služby do kin se zapisují dle svých časových možností a jedinou odměnou je jim festivalová akreditace. "Ve všední den na ni mohu jít dvakrát do kina a o víkendu třikrát," říká Veronika a doplňuje, že se často dostane i na film v kině, kde pracuje.
"Zatím se mi nejvíce líbily Ukradené životy, protože to byl film, který mi představil něco, o čem jsem neměla vůbec tušení," říká dobrovolnice o dokumentu, který pojednává o otroctví v Západní Sahaře a Maroku.
Jeden svět se dívá dál
A co pro Veroniku jeden svět znamená? "Jeden svět je podle mě snaha otevřít oči a podívat se někam dál i za hranice. Nebo v rámci naší země na problémy, o kterých vůbec nevíme," popisuje svůj vztah k festivalu a zároveň poukazuje na to, jaký může mít festival moc.
"Nejvíc mi otevřelo oči, když jsem v rámci plzeňského festivalu měla možnost vybírat filmy. Na takovém člověku pak stojí, jaký film lidem ukáže," říká Veronika.
Festival však měl vliv i na Veroniku a pomohl ji vybrat, čím se bude zabývat na vysoké škole. "Určitě to hrálo nějakou roli, protože už na gymnáziu jsem si říkala, že mě problematika lidských práv zajímá a chtěla by s jí více zabývat," vysvětluje Veronika, jak jí festival vstoupil do života.
