Přitom ještě v roce 2000 se na domácí tvorbu vydalo 341 milionů; loňský propad přičítá předseda APA Pavel Strnad krizi v České televizi a jejím důsledkům.
Reklama si z celkového obratu loni ukrojila 702 milionů. A vůbec nejvyšší podíl, 2589 milionů, připadl tradičně na zakázku, tedy na vysoce ceněné a stále častěji žádané služby českých filmových profesí pro zahraniční, zejména hollywoodské štáby. Ale i tato jistota počíná mít trhliny: do zakázkového vlaku se totiž snaží naskočit další pro Západ ještě levnější země východní Evropy.
"Varšava se pyšní natáčením Polanského Pianisty, který vyhrál v Cannes. Varšavské ghetto vystavěla rovněž bratislavská Koliba kvůli projektu americké televize NBC Povstání. Budapešť poskytla kulisy pro hvězdy dvou špionážních filmů, Spy Game s Robertem Redfordem a Bradem Pittem a Já špion s Eddiem Murphym a Owenem Wilsonem. A Bukurešť hostí štáb velkofilmu o americké občanské válce Cold Mountain, který natáčí režisér Anthony Minghella s dvojicí Jude Law - Nicole Kidmanová a s rozpočtem sto milionů dolarů," shrnula Cathy Meilsová z časopisu Variety.
Jaké má tedy v očích Hollywoodu postavení dnešní Praha? Meilsová cituje zkušeného producenta, jenž říká: "Chci-li ušetřit 40-50 procent, jedu do Bukurešti, ale za infrastrukturou se vydám do Prahy."
Pro tuzemské služby mluví filmařská tradice a profesionální zázemí, příhodné lokace od staropražských zákoutí po hrady a zámky, relativně kvalitní silnice i hotely a stálost poměrů. Navíc k barrandovským ateliérům včetně Hostivaře, kam už směrují hlavně reklamu, přibyly nové - Prague Studios. Obě firmy říkají, že si nekonkurují, spíše ani společně někdy nestačí poptávce.
Nicméně hlavním důvodem, proč filmařští podnikatelé ze Spojených států začínají sondovat půdu i dál na východ, jsou peníze. S blížícím se přijetím Česka do Evropské unie je zřejmé, že cena lidské práce tu podraží. Roli hraje i "tvrdnoucí" kurz zdejší měny vůči dolaru. "Síla české koruny kulminuje, což má na rozhodování producentů samozřejmě vliv," přiznává ředitel Prague Studios Tomáš Krejčí. "Na druhé straně k nám už často míří nejen americké, ale také německé či francouzské zakázky - kéž bychom mohli vstupovat přímo do evropských koprodukcí!"
Aby si Česko udrželo zájem světových štábů i navzdory levnější pracovní síle sousedů, je třeba zavést daňová zvýhodnění, jaká se osvědčila Německu či Velké Británii, shodli se zahraniční hosté na letošním karlovarském festivalu. "Česká vláda se už musí probudit!" hřímal Steven Gaydos z Variety.
Tuzemští producenti sice souhlasí, ale reagují různě - podle toho, zda se věnují české tvorbě, nebo té zakázkové. Richard Němec patří do prvého tábora: "Je to zajímavé, ale našim reálným problémům vzdálené. I když Američan mluví o nízkorozpočtovém filmu, má na mysli částku, za kterou my pořídíme čtyři filmy." Krejčí coby zakázkář oponuje: "Čeští producenti se stále točí v jediném malém kruhu omezených zdrojů. Právě proto by měli myslet na to, jak hledat větší rozpočty a vývoz v rámci celé Evropy."
Otázka, zda převáží kvalita dražší tuzemské práce nad lácí méně zkušených postkomunistických kinematografií, nebo naopak, však ještě není tak horká. Zatím se produkce do Prahy hrnou - kromě Klubu neobyčejných gentlemanů se slavným Seanem Connerym v hlavní roli tu momentálně vznikají Děti duny se Susan Sarandonovou, Luther s Josephem Fiennesem či Šanghajští rytíři s Jackiem Chanem. Z produkce Sony vzejdou projekty XXX a Hell Boy, společnost NBC chystá pilotní díl Mladého Arthura a Italové televizní minisérii Citadela.
 Harrisonovy květy. V České republice se natáčel mimo jiné snímek Harrisonovy květy s Andie McDowelovou. Odehrávají se v jednom z balkánských konfliktů devadesátých let. |
