S použitím parafráze úsloví o vlkovi a koze se dá Heretik shrnout slovy, že autorská originalita se najedla, žánr zůstal celý. Jednak v zápletce sice jde o život, ale nefiguruje tu sexuální násilí, jaké se zpravidla týká modelových historek, v nichž muž uvězní mladičké hrdinky, jednak Heretika odlišuje Hugh Grant ve zcela atypické roli, kterou si herec vyloženě vychutnává.
Navenek neškodný starší pán, kterého přijdou vyškolit ve víře dvě bezelstné mormonky, totiž hru kočku s myší přenesl na půdorys filozofické disputace. A přednáška o historii náboženství v Grantově podání je vskutku okouzlující na způsob balení „tři v jednom“: profesorská, zábavná i zlověstná.
Zjevení mrtvolného přízraku pak už hraničí bezmála s parodií a posledních dvacet minut se koupe v krvi.
