"Ani na chvilku jsem neztratila smysl pro humor. Jen jsem děkovala Bohu, že to postihlo mě, ne někoho jiného," vyprávěla po návratu z jedné chemoterapie, když věřila, že má vyhráno. Dopřála si skleničku, cigaretu. Zhubla, střídala paruky. Přežila syna i manžela. Ale šířila naději.
Čtěte on-line rozhovor s Helenou Růžičkovou - ZDE.
Nezaměnitelné role
"Od svých devíti let kouřím a věřím v Boha," vzpomínala herečka, která se smíchem odmítala, že je hvězdou - dvě stě kilo váhy prý na nebe nedostanou. Přitom v dětství chodila do baletu, závodně plavala, lyžovala. Vysněnou taneční dráhu sice u své maminky neprosadila, ale stala se skvělou komičkou, jež ze své tělnatosti učinila ctnost, znak češství.
Poprvé, a hned dokonale, jej naplno využila v postavě Heduš v trilogii o Homolkových. "Helena tu odvedla jeden z nejlepších výkonů ve filmu. Dokázala zobrazit charakter, který byl lidem srozumitelný, bez toho, že by vnucovala své představy. Ona opravdu hrála člena rodiny jako jednoho z nás," řekl o ní režisér ságy Jaroslav Papoušek.
Z divadelních rolí Růžičková stavěla nejvýše svou hejtmanku v Gogolově Revizorovi v pražském Činoherním klubu, kde byla partnerkou ruského herce Olega Tabakova, dvě sezony strávila i v Divadle Na zábradlí. Pro diváky však byla především herečkou filmovou a televizní, přestože hlavní role nedostávala často. Byly však nezaměnitelné: paní Stubová ve Vorlíčkově komedii Pane, vy jste vdova! nebo sňatkuchtivá Droběna smýkající princem v pohádce Tři oříšky pro Popelku téhož režiséra.
Vánoční obrazovka pravidelně připomíná její čarodějnici z Troškovy pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
Ostatně byl to Troška, kdo Růžičkovou vrátil na výsluní v trilogii Slunce, seno... a dal jí i poslední roli v Kameňáku 2. "Sama jsem čarodějnice," žertovala, "bohužel všechny ty, které jsem hrála, byly hloupé."
Vše pro děti
Herečka ráda věštila, předpověděla prý životní lásku Haně Zagorové, útok na New York, otřesy Milešovky i české povodně - koneckonců v Kameňáku 2 představuje zelinářku Růžičkovou, která čte osud z čočky.
|
Rozloučení režiséra |
I za své dočasné vítězství nad chorobou prý vděčila třem vírám: v Boha, v rovnováhu černého a bílého a v lékaře. Kromě herectví a astrologie měla Růžičková další zájmy.
Čtvrt století budovala v pošumavské vesničce ze stodoly rodinný domek se zahradou, kde se vyžívala jako bylinkářka. Jezdila po republice s vlastním programem.
Malovala, například pro dražbu filmových klapek na zlínském festivalu připravila koláž Vstupenka do světa dětí. A věnovala se dobročinnosti, opět hlavně pomáhala dětem.
"Vánoční dětská besídka musí každoročně být, i kdyby to bolelo sebevíc," plánovala už na nemocničním lůžku. Právě starostí o děti také vysvětlovala, proč v roce 1996 vstoupila do politiky za podpory komunistů - neúspěšně tehdy kandidovala do Senátu jako nezávislá za KSČM.
"Myslela jsem si, že nedělám nic špatného, když je to parlamentní strana. Šlo mi jen o jedno: změnit zákony, aby pomohly dětem. Komunisti byli první, kdo mi nabídl peníze na volební kampaň, kdyby dříve přišli sociální demokrati nebo lidovci, šla bych do toho kvůli dětem taky. Vlastně ne, s lidovci nikdy," tvrdila po čase.
Navíc vždy zdůrazňovala, že v komunistické straně nikdy nebyla, naopak za totality že se ji režim pokoušel na čas odstranit ze scény, naoko dobrovolně "ze zdravotních důvodů". Tehdy se prý cítila "na blázinec", ale vzápětí dodávala: "Přežila jsem to. Přežila jsem cukrovku, píchám si inzulin, přežiju i rakovinu. Když má člověk sílu, může překonat leccos."
Stále v pohotovosti
Ještě před rokem Růžičková podle vlastních slov "řádila tři hodiny na pódiu", v srpnu točila Kameňák a hýřila dalšími plány. Chtěla napsat další knížku a dokončit scénář filmu inspirovaného vlastním životem, pro nějž si vybrala režiséra Mateje Mináče.
Chystala se na svátky, oslavy a sešlosti, které odjakživa milovala. Silvestrů třeba slavila vždy několik - židovskou chanuku, katolický, pravoslavný, buddhistický.
Dokonce na uplynulý víkend, který nakonec strávila v nemocnici už pod morfiem, prý původně ještě sezvala hosty. Růžičková utišující léky dlouho odmítala. "Protože jsem se rozhodla bojovat, chtěla jsem být pořád v pohotovosti. Každý má svou hranici bolesti jinde, ale vydržíš ji, dokud můžeš spát," líčila.
Bojovnou nezdolnost vyzařovala herečka i ve svém portrétu z cyklu společnosti Febio Zpověď, který Česká televize uvedla na podzim a jejž zopakuje v den jejího pohřbu - 9. ledna večer na ČT 1. Rovněž přehlídka Febiofest upraví svůj program a zařadí Večer Heleny Růžičkové složený z krátkých filmů a zapomenutých televizních miniatur.
"Byli jsme poslední, kdo s ní točil, a jediní, kdo jí věnoval dokument," lituje šéf Febia Fero Fenič.
 |
 |
 |
 |
 Herečka Helena Růžičková se svou knihou A tak jsem šla životem. |
 Pracovník nakladatelství ERA group Petr Hruban se připravuje na tiskovou konferenci společně s Helenou Růžičkovou |
 Helena Růžičková se svým psem |
 Herečka Helena Růžičková s platinovou knihou. |
 Herečka Helena Růžičková převzala od nakladatele Svatopluka Štefla platinovou knihu. |
 Herečka Helena Růžičková převzala od nakladatele Svatopluka Štefla platinovou knihu. |
 Helena Růžičková při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. (14. února 2003). |
 Helena Růžičková při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. (14. února 2003). |
 Helena Růžičková křtila na Novotného lávce třetí díl svého Deníku mezi životem a smrtí, který dostal podtitul Žiju!!! |
 Helena Růžičková a její přítel Václav Glazar v plzeňské nemocnici. (6. října 2003) |
 Helena Růžičková v plzeňské nemocnici. (6. října 2003) |
 Helena Růžičková v plzeňské nemocnici. (6. října 2003) |
 Herečka Helena Růžičková na invalidním vozíku na oslavě narozenin TV Prima se svojí dávnou kamarádkou Jiřinou Bohdalovou, která jí kdysi odsvědčila sňatek. |
 Exředitel Novy Vladimír Železný s Helenou Růžičkovou na oslavě narozenin TV Prima. |
 Helena Růžičková s manželem Jiřím |
 Helena Růžičková se svým údajným ženichem Václavem Glazarem v plzeňské nemocnici. |
 Helena Růžičková v plzeňské nemocnici. |
