V čem se liší vaše představy o práci filmového režiséra od skutečnosti? Je realita tvrdší, nebo snazší, únavnější, či zábavnější?
Rozhodně je to velice zvláštní zkušenost. A musím říci, že díky ní můj respekt k filmovým režisérům, s nimiž se přátelím, ještě vzrostl. Filmová režie představuje vskutku podivný druh činnosti. Neustále se na něco čeká, ale přitom se nemůžete věnovat ničemu jinému. Neustále vás zahrnují spoustou otázek, z nichž na mnohé neznáte odpověď, ale nemůžete se shodit tím, že byste svou nevědomost přiznal. Na druhé straně cokoli řeknu, velice rychle se splní, což mě fascinuje. Opravdu zajímavé! Samozřejmě jako začátečník jsem se obklopil profesionály v čele s kameramanem Janem Malířem, nevím, co bych si bez nich počal.
Má režisér "na place" větší moc než prezident a jak ji uplatňuje?
Řekl bych, že štáb mě jako režiséra poslouchá víc, nežli mě coby prezidenta poslouchal stát. Ale něco mají oba světy společného: i tady je zapotřebí jistá míra diplomacie. Režisér musí dávat bedlivý pozor, aby herce nevykolejil nebo se jich bezděčně nějak nedotkl, jsou to citlivé bytosti. A proces tvorby vůbec není jednoduchý. V šedesátých letech a pak i později jsem měl co do činění s divadlem a teď zjišťuji, že se filmu v mnohém podobá a v mnohém se od něj liší.
To není otrocká oddanost, nýbrž úcta
|
Josef Abrhám v rozhovoru pro MF DNES popisuje natáčení s dramtikem a exprezidentem Havlem. V jeho Odcházení hraje hlavní roli bývalého kancléře Viléma RiegeraCo je u filmu jinak?
V divadle se herec do své role plně ponoří, naučí se celý text zpaměti. Zdálo by se, že u filmu to má lehčí: naučí se jen jednu repliku, pak přijde střih, naučí se druhou... Ale je tomu právě naopak. Filmový herec nemůže roli stavět jako celek, točí se na přeskáčku, k tomu různé prostřihy, kdykoli se záběr natočí, už se kamera stěhuje... Svým způsobem je to těžší, má-li se herec soustředit a ještě si pamatovat text. A na tom já trvám, aby všichni říkali přesně každé slovo, u mých her je to důležité.
První film má příchuť dobrodružství, ale co druhý, třetí... Vyzkoušíte si to znovu?
Rozhodně ne, to skutečně nemám v plánu.
Budou vás zajímat obvyklé věcné starosti filmařů - co napíše kritika, kolik přijde diváků, jak se film prodá do světa?
Bude-li film úspěšný, diváci na něj budou chodit a kritikové se o něm vysloví příznivě, pak se budu samozřejmě radovat jako každý jiný. Ale hlavní bude můj pocit, že má výsledek hlavu a patu, že to dobrodružství stálo za to. A i kdybych sám musel uznat, že to byl omyl, také se svět nezhroutí. Lidem se stávají horší věci, než že se jim nepovede jeden film.
