Časosběrný deník z vlastního soukromí Böhm natáčel na 8mm kameru, čímž je dána i technická kvalita experimentálního domácího videa; také se zatím nenašlo zrovna mnoho kin, která si troufla tak intimní a tak těkající záznam nasadit na velké plátno.
Na počátku vyprávění žije autor s partnerkou, ke jejímuž synkovi přilne: „Jsi skoro můj.“ Točí ho ve vaně, v autě, u dortu s první svíčkou, dokonce je oba vezme na Vánoce ke své ovdovělé matce, která by si vnoučata tolik přála. Vypadá to na rodinnou idylu.
Jenže poté přijdou poněkud mlhavé hádky, načež Böhm svou přítelkyni i s dítětem opustí a najde si jinou, o deset let mladší partnerku, která naopak po mateřství ještě neprahne. A rozebírají to; nekonečně, jako kdyby se hájili před soudem.
Jedna věc je metoda, která se vytvářením dojmu amatérské neumělosti postupně vyčerpá, druhá věc obsah, jenž se dá popsat jako zveřejněná sebeanalýza. Böhm se o rodičovství radí s kamarádem, zpovídá své bývalé dívky, z nemocné matky doluje, jací byli jeho otec a dědeček.
Mezitím se v pozadí odehrají protivládní demonstrace, covidové bezčasí, další vánoční svátky, kdy mamince přiveze novou přítelkyni, svatba její sestry, svatba jeho sestry, matčina nemoc, válka na Ukrajině – a také návštěva u bývalky, jejíž odrostlý syn mu poví: „Tebe si pamatuju.“
Jestli chtělo Osm milimetrů rodiny nastolit pocit času promarněného teoretizováním, zatímco jiní žijí, pak dokonale splnilo svůj účel. Ovšem pointa v podobě přiznání, že chtít dítě kvůli vlastní nesmrtelnosti by bylo sobecké, váhá spíš mezi směšnou nezralostí a pohodlným alibismem.
Nicméně dva motivy, které se vymykají kritériím běžné recenze, dávají snímku posvěcení. Zaprvé obraz generace, která namísto činů ustavičně něco „řeší“, zejména pak sebe, jako by se bála konečně žít, může sociologům poskytnout důvod populační krize v kostce.
A zadruhé, což je vůbec nejzajímavější, se nabízí otázka: proč nikdo z jeho okolí režisérovi neřekl – Víš co, běž už s tou svojí vlezlou kamerou do háje, takové věci mají zůstat v soukromí? Protože z Osmi milimetrů rodiny se zdá, že účinkování v dušezpytné reality show se stává běžnou normou.
