První porevoluční uvedení normalizačního seriálu 30 případů majora Zemana obhajovala Česká televize tím, že se chtěla „přihlásit k odpovědné diskusi o vyrovnání se s minulostí“. To, co následovalo, však hranice diskuse hodně překonalo. Spíše se jednalo o celospolečenský morální konflikt a televize musela čelit obviňování, že si chce pouze zvýšit sledovanost, a dokonce trestnímu oznámení ze strany Konfederace politických vězňů, která uvedení majora Zemana označila za podporu komunismu jako hnutí potlačujícího práva a svobody občanů.
30 dílů propagandy
|
30 případů majora Zemana bylo nakonec uvedeno v rámci projektu „30 návratů“, který odstartoval ve čtvrtek 16. září 1999. Komponovaný večer vždy zahájil sestřih z dobových týdeníků, pak se odvysílala epizoda seriálu, po které následoval zhruba třicetiminutový dokument i beseda odborníků, která měla pomoci ujasnit historický rámec.
Zatímco v roce 1999 bylo uvedení majora Zemana skandální, dnes ho vysílají televize pravidelně bez výraznější pozornosti a učitelé si pomalu zvykají, že je možné i film a seriál použít k výuce dějepisu. Politické agitky nejsou zavřené v trezorech, ale pokud se na ně umíme dívat kriticky, učí nás myslet a identifikovat praktiky propagandy, která se snaží dezinterpretovat nejen minulost, ale i přítomnost.
Jak vnímala mládež majora Zemana?
Pro mladé lidi byla v roce 1999 řada jiných lákadel než normalizační seriály. Nikdo nemohl tušit, jakým virálním hitem se stane epizoda Studna. Na druhou stranu jsme i díky svému mládí citlivě vnímali nuance, paradoxy a možnosti, které starším lidem unikaly. Čím negativněji oni odmítali diskusi, tím otevřenější jsme jí byli my.
Na gymnáziu nás k dialogu vedl i profesor dějepisu, který nás učil nejen fakta, ale také o nich přemýšlet v souvislostech. Dnes se to možná zdá jako samozřejmost, ale v té době to byl dar a už samo právo na názor bylo obohacující. V této souvislosti samozřejmě došlo i na téma „major Zeman“.
Seriál s majorem Zemanem přepisoval a lhal. Jeho největším zločinem je britský letec |
Ačkoli byl náš pedagog jen o nějakých deset let starší než my, jeho názor ohledně návratu normalizační propagandy na obrazovky byl poměrně jasný. Zatímco my jsme se na Zemana i diskusi kolem něj dívali spíše s nadsázkou a vnímali potenciál některých ikonických momentů, on příliš nechápal, že si z tak vážných věcí můžeme dělat legraci. Major Zeman byl v očích slušných lidí prostě bolševické svinstvo a hotovo.
Naši tezi, že právě „bolševické svinstvo“ může být i dobrý studijní materiál, protože vypovídá o normalizaci a způsobu, jakým se prostřednictvím popkultury snažila manipulovat veřejností, odmítl s tím, že jsme zjevně příliš mladí a neumíme si vážit demokracie.
Major Zeman postupně proniká do škol
Nezapírám, že jsem na sebe byla pyšná, když jsem se před pár lety dočetla, že pracovníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pracují na kampani, která v tomto duchu podporuje výuku na školách, a to právě prostřednictvím normalizačních seriálů v čele s majorem Zemanem. No vida, můj nápad z dob středoškolských studií, zase nebyl tak hloupý.
Školáci se budou učit dějepis i z majora Zemana |
Ještě víc mě pobavilo, když jsem zjistila, že jedním z historiků na ÚSTR, který se na tomto programu podílí, je právě můj oblíbený dějepisář z gymnázia, se kterým jsme vedli na toto téma tak plamenné diskuse. Velké myšlenky, zdá se, potřebují čas a nejlepší paradoxy zkrátka píše život.
