Od roku 1989 vycházela časopisecky manga, v 90. letech následovaly filmové přepisy ve stylu anime, televizní adaptace, videohry. Za nynější verzi v americko-čínské produkci to Johanssonová schytala – bere prý práci asijským kolegyním, o herectví tu však nejde. Za postavu velitelky komanda, která v umělém těle nosí lidský mozek, dostala hvězda deset milionů dolarů, ale předvedla sotva zlomek svého výrazu z filmu Ztraceno v překladu, který celý stál sotva čtyři miliony dolarů. Ani robotická nahota, kterou v novince vystavuje, na smysly nezabírá.
A co je pro skalní znalce rájem, kde mohou poměřovat, srovnávat, polemizovat a spílat, znamená pro ostatní diváky pouze jeden z mnoha syntetických thrillerů o spiknutí pod rouškou vědy, tak trochu dámskou odnož Robocopa.
Sice ve 3D s neonovými efekty závratných mrakodrapů, s robogejšou, kyberjátry, náhradníma očima a jinými technickými hračkami, ale také se všemi manýrami počítačových her včetně blikání a dunění. Jak tu zazní, „sny i vzpomínky, realita i fantazie, všechno je to jenom šum“. No právě.
