Tím úplně nejhorším, co letos naše kina nabídla, byla podle Mirky Spáčilové komedie Jak se moří revizoři. Rok natočení má sice už 2018, „jenže největší český filmový průšvih loňska se prodral i do jednoho novoročního kina, takže končí milosrdné mlčení s nadějí, že sám zajde na úbytě,“ popisuje kritička.
„Ovšem oč úmornější je to podívaná, o to odolnější výdrž vykazuje. Jako by dobrovolníkům, kteří na vznik nabubřelého nic v internetové sbírce přispěli, chtěla dokázat, že investovali správně. Přitom stejně dobře mohli své peníze spálit,“ píše dále.
„Zaprvé nejde o komedii, natož zábavnou, nýbrž o rodinné melodrama krize středního věku, dokonale dokládající, jak se na téma Americké krásy dá vyrobit česká hrůza. Zadruhé nezná filmový jazyk, celou podstatu zpackané existence „jsem stárnoucí vůl“ odvypráví revizor hromadné dopravy v monologu, případně v dialogu s bratrem. Pasivní, sebelítostivý, bezcílně bloumající, totálně nezajímavý hrdina. A není sám, kdo vzdychá při pohledu do zrcadla, film Jak se moří revizoři by mohl dostat cenu za nejvyšší výskyt bezdůvodné utrápenosti v historii kinematografie,“ pokračuje dále ve své recenzi.