Dále vzniká šest epizod, které shrnou dějiny naší kinematografie od konce války do roku 1972; mimo jiné proto, aby se dostalo i na tvůrce již nežijící, jejichž zpověď nemohl režisér cyklu Martin Šulík natočit. Navíc se zrodí celovečerní snímek Československá filmová vlna, který se do kin chystá příští podzim.
A k tomu jsou v plánu i tematické přehlídky, knihy či DVD. "Šedesátá léta zosobňují dluh, který by měla televize splatit nejen ve filmu, ale také třeba v literatuře," míní producent Čestmír Kopecký.
Ví, o čem mluví – přivedl už na svět obdobnou dokumentární historii hudby Bigbít. "To bylo také zajímavé, ale Zlatá šedesátá navíc zahrnují zápas o každý film – a zdaleka se netýká jen politiky. Naopak tři čtvrtiny tehdejších filmů se obešly bez boje proti režimu," opravuje povědomí o tvorbě 60. let.
S filmovým historikem Janem Lukešem dali dohromady bohatý seznam jmen a začali točit dřív, než se ČT rozhodla, nejdřív pamětníky. "První byl před kamerou Otakar Vávra – před pěti lety," počítá Kopecký. - Čtěte Otakar Vávra po 60 letech "sekl" s vyučováním
Dosud vyzpovídali přes osmdesát osobností od režisérů v čele s Milošem Formanem, jenž cyklus zahájí, přes herce, dramaturgy, kameramany, skladatele či výtvarníky až po scenáristy. "Chybí Milan Kundera, který obecně odmítá komunikovat, a další dva tvůrci, které se stále pokoušíme najít," líčí producent.
Zlatá šedesátáVybrané díly cyklu Miloš Forman - Černý Petr, 3. ledna |
Nejen svými archivy pomohl Slovenský filmový ústav, připomíná jeho šéf Peter Dubecký: "Zprostředkovali jsme rozhovory dvacítky osobností včetně herců Milana Lasici či Magdy a Emílie Vášáryových."
ČT zatím zveřejnila půlroční vysílací plán portrétů, Kopeckého tým jich má však připraveno daleko víc. Dojde na dobové souputníky generace 60. let, nicméně nezařaditelné tvůrčí samorosty Františka Vláčila či Jana Švankmajera; z výpovědí kolegů se zase složí posmrtný portrét Jaroslava Papouška a jiných legend.
Na jedné věci si Kopecký se Šulíkem a Lukešem mimořádně zakládají: medailony z jejich dílny prý budou na hony vzdáleny pořadům typu Osudy hvězd či Třináctá komnata.
"Z pohledu diváka plynou lehce, ale byly příšerně pracné," charakterizuje producent portrétní dokumenty. "Vždyť jenom kvůli natáčení s Vávrou musel Šulík vidět čtyřicet jeho celovečerních filmů!"