Toy Story vděčilo za svůj vznik mimo jiné tomu, že se dalo dohromady několik technologických vizionářů. Kromě filmařů, kteří věřili v té době stále ještě experimentální počítačové technologii, hlavně Steve Jobs, někdejší zakladatel firmy Apple. V polovině 80. let minulého století se totiž stal majoritním vlastníkem firmy Lucasfilm, která vznikla z grafického oddělení studia. Režisér a producent George Lucase, „otec“ Star Wars nebo Indiana Jonese, tehdy neměl peníze na její udržení.
Vznik samostatné firmy Pixar byl ale jen začátek dlouhé cesty k celovečernímu na počítači animovanému filmu. Bylo nejen potřeba vyvinout potřebnou techniku, ale také nalézt tvůrce, kteří by se nebáli vydat na neprozkoumané pole. U techniky se přitom dalo spolehnout na takzvaný Mooreův zákon, podle kterého se „počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu zdvojnásobí každý rok při zachování stejné ceny“, a tedy byla velká naděje, že počítačová grafika brzy dosáhne potřebné kvality.
Toy Story 5 láká první ukázkou. Oživila ji slavná píseň, která má souvislost s Prahou |
Do konce 80. let se Pixar po technické stránce soustředil na vývoj systému Pixar Image Computer, který se kromě animace uplatnil také ve zdravotnictví pro zobrazování při magnetické rezonanci, počítačové topografii nebo u mamografů. Počítače od Pixaru používali pro usnadnění a urychlení práce animátorů také u Disneyho, kde ale základ stále tvořila ruční kresba. Technika tedy postupovala kupředu, o trochu horší to bylo s hledáním talentovaných umělců, ale ani to nebyl neřešitelný problém.
Jméno podle astronauta z Měsíce
Byl tu totiž John Lasseter, původně animátor u společnosti Disney, odkud ho vyhodili kvůli jeho až nezdravému zaujetí počítačovou animací, který se uchytil u Lucasfilmu. Tam se mimo jiné podílel na filmu Mladý Sherlock Holmes z roku 1985, který vstoupil do historie jako první snímek, ve kterém se objevila realistická postava vytvořená pomocí počítačové animace. Byl jí oživlý rytíř z vitrážového okna v kostele. Příslušné záběry museli laserem přepsat okénko po okénku na film, což byl postup, který se používal ještě dlouhá léta.
Jak se Burger King zasloužil o úspěch Příběhu hraček? Tvůrci vzpomínají |
Po přechodu k Pixaru se Lasseter nejprve věnoval kratším filmům, první opravdovou „díru do světa“ udělal pětiminutovkou Plechový panáček (v originále Tin Toy) z roku 1988, která už vznikla čistě na počítači a jež v březnu 1989 získala Oscara pro nejlepší krátkometrážní animovaný snímek. Ve té době se také začalo uvažovat o natočení celovečerního snímku s podobným námětem - tedy příběhu vyprávěného z pohledu hraček. Plechový panáček s hudebními nástroji na zádech byl ale už přeci jen trochu obstarožní a Lasseter se ho rozhodl nahradit.
Nejdřív uvažoval o akční figurce vojáčka, nakonec ale zvolil vesmírné téma, a tak se zrodil Buzz Rakeťák (v originále Buzz Lightyear), který dostal jméno podle astronauta Buzze Aldrina, druhého člověka na Měsíci. Jeho protějškem se stala panenka kovboje Woodyho, Lasseterovi přišel zajímavý kontrast mezi žánry westernu a science fiction. Postupně se také ladil scénář, poměrně výrazné úpravy přišly ještě poté, co Lasseterův tým v červnu 1992 dodal studiu Disney první půlminutovou ukázku.
Do nekonečna a ještě dál! Firma představila hi-tech hračku Buzze Rakeťáka |
Byl to právě gigant tradičního animovaného filmu, který se nechal přesvědčit, aby si u Pixaru zadal výrobu čistě na počítačích vytvořeného snímku. Byť si od něj u Disneyho neslibovali žádný velký úspěch, podobně jako v určité fázi výroby i Steve Jobs, který dokonce uvažoval o prodeji celého studia. Nakonec ho ale nový styl animace naprosto pohltil a Jobs vytrval. A jak se ukázalo, podobně jako o dekádu později u zrodu iPhonu, měl zakladatel společnosti Apple dobrý instinkt.
Vzniká už páté pokračování
Film, ve kterém hlavní hrdiny v originále namluvili Tim Allen - u nás známý třeba ze seriálu Kutil Tim - (Buzz) a Tom Hanks (Woody), se hned po premiéře vyšvihl do čela žebříčku nejnavštěvovanějších snímků. Potenciál ukázal už během prvního víkendu promítání a přestože do konce roku 1995 strávil v kinech jen necelých šest týdnů, utržil přes 190 milionů dolarů a odsunul na druhé místo ročního žebříčku letní blockbustery Batman navždy a Apollo 13. Celosvětové tržby Příběhu hraček - včetně peněz z obnovených premiér po letech - přesáhly 400 milionů dolarů.
Úspěch snímku, jehož výroba stála zhruba 30 milionů dolarů, výrazně ovlivnil celý filmový průmysl. Postupně vznikla tři další pokračování Příběhu hraček, která provázela i dnes již legendární písnička Randyho Newmana (v češtině ji jako Máš ve mně přítele nazpíval Pavel Bobek) a páté bude mít premiéru příští rok v červnu. Počítačové animaci se začala také další studia včetně třeba DreamWorks založeného Stevenem Spielbergem, v roce 2008 se objevil i první český 3d animovaný film Kozí příběh - pověsti staré Prahy. Samotný Pixar se pak v roce 2006 stal součástí firmy Disney.
