Na mapě ve filmu je údajně znázorněna přerušovaná čára ve tvaru písmene „U“, jíž si tradičně Peking nárokuje zmíněné moře, které je bohaté na zdroje, uvedl server BBC News.
Vyznačená oblast zahrnuje pobřeží a hranici vietnamského kontinentálního šelfu, kde Hanoj těží ropu. Podle médií zatím není jasné, o jakou scénu se jedná.
„Červená devítičárková linka se používá v čínských mapách Jihočínského moře k zobrazení územních nároků Pekingu,“ připomíná server BBC a ukazuje jeden z příkladů, jak takové vyznačení na mapě vypadá.
Vietnam zakázal vysílání filmu Barbie. Důvodem je údajná scéna s mapou jihovýchodní Asie, která uznává čínské nároky na Jihočínské moře včetně oblasti u vietnamského pobřeží. (3. července 2023)
Hollywoodský snímek o slavné panence z hračkářského impéria Mattel s Margot Robbieovou a Ryanem Goslingem v hlavních rolích měl být ve Vietnamu uveden 21. července. Vietnamská kina ale datum premiéry stáhla ze svých internetových stránek.
Panenka Barbie se už dříve objevila v animovaných filmech, ale nikdy v celovečerním hraném snímku. Režie se ujala Greta Gerwigová, která spolu s partnerem Noahem Baumbachem napsala i scénář, o kterém se toho příliš neví. V českých kinech bude mít premiéru 20. července.
Připravovaný film spotřeboval při stavbě kulis tolik růžové barvy, že vyčerpal celosvětové zásoby svého dodavatele. Scénografka Sarah Greenwoodová v rozhovoru s časopisem Architectural Digest řekla, že při stavbě utopického světa Barbielandu, který obývají oblíbené dětské panenky, a Barbiina domu v životní velikosti „došla růžová“.
Na světě došla růžová, vysáli ji filmaři při tvorbě kulis na natáčení Barbie |
Komedie Barbie studia Warner Bros není jediným snímkem, který Vietnam kvůli zobrazení přerušované čínské čáry zakázal. Hanoj v roce 2019 stáhla z kin pohádku z dílny amerického studia DreamWorks Sněžný kluk, jež vznikla v čínské koprodukci. O tři roky později cenzurní úřad neschválil akční film Uncharted s Tomem Hollandem a Markem Wahlbergem v hlavních rolích.
Peking považuje za své téměř celé Jihočínské moře a u jeho útesů buduje umělé ostrovy, na kterých zřizuje letištní dráhy a další zařízení, která mohou sloužit civilním, ale i vojenským účelům. Čínské nároky neuznal v roce 2016 mezinárodní rozhodčí soud v Haagu, Peking však oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit. Na různé části Jihočínského moře vznášejí nárok Vietnam, Filipíny, Brunej, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wan a Japonsko.
