Festivaly na druhý pokus. Má to smysl třeba jen pro padesát diváků?

Ve víře, že koronavirus brzy zmizí, přesunuly se mezinárodní filmové festivaly z jara na podzim. Teď stojí před stejným rizikem. Proč se Zlín Fest, Febiofest či Anifilm tolik upínají ke druhému pokusu?

Fotogalerie4

Výstava umělecky ztvárněných filmových klapek je tradiční součástí zlínského mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež (29. května 2020). | foto: Dalibor Glück , ČTK

Když o svém odkladu na příští rok rozhodoval karlovarský festival, jeden z jeho zástupců pojmenoval nejčernější noční můru následovně: „Uměli bychom připravit veškeré bezpečnostní podmínky, roušky, dezinfekci, odstupy. Jenže pak se může stát, že jen o pár kilometrů dál se padesát lidí nakazí na svatbě, a hygiena nám festival zruší v polovině – což je daleko horší varianta, než kdyby vůbec nezačal.“

Přesně takový strašák teď obchází třeba zlínský festival filmů pro děti a mládež, který svůj 60. ročník v náhradním termínu právě zahájil. „Riskujeme minimálně, porotci ani nebudou sedět v sále s diváky. A kdyby přece jen takový zákaz během přehlídky přišel, pak umřou veřejné projekce, umře doprovodný program, nicméně aspoň soutěž dokončíme,“ věří prezident Zlín Film Festivalu Čestmír Vančura.

Jejich plán hygienických opatření má sedmdesát stránek; nic prý nechtějí nechat náhodě tím spíše, že samy úřady žádný přesný systém či dokonce formulář požadavků pro podobné akce stále nemají.

Nicméně mezinárodní festival s filmy z padesáti zemí, kde přitom budou chybět hosté ze zahraničí a kde se návštěvníci mají registrovat předem na všechny akce, poněkud ztrácí podstatu uvolněného pospolitého svátku. Proč jej prostě neposunuli o rok? 

„Jistě, bylo by to pohodlnější. Ale tvorba pro děti je tak minoritní, že potřebuje podpořit o to více právě nyní, kdy celý svět hledá, čím volný čas dětí vyplnit. Navíc jde o 60. ročník, cítíme závazek vůči vlastní historii. A v neposlední řadě chceme vytvořit program nejen pro odborníky, jak nám ukládá statut, ale vrátit festival do města – což samozřejmě znamená, že se sami lidé musí chovat zodpovědně. My jim věříme,“ dodává Vančura.

Nezvyklou situaci řeší i festivaly, které zůstaly ve svých termínech. Počínaje nynějšími italskými Benátkami, kde roušky, dezinfekci, měření teploty a poloviční kapacitu sálů doplňují u hostů mimo Schengen testy na covid-19, a konče novoměstskou soutěží českých komedií, která začíná za týden a dala vyrobit roušky s obrázky rozesmátých úst.

„Už běží předprodej, ale kupní síla je menší, lidé vyčkávají, raději si nechají ujít dobrá místa a nejspíš si koupí vstupenky až na místě. Tvůrci a herci začali pracovat, takže mají na festival méně času, navíc musíme přihlédnout k situaci ve městě, nevíme, zda se do 12. září situace nezhorší. Pevně věříme a doufáme, že se 42. ročník odehraje bez komplikací, sázíme na to všechno,“ říká za Festival české filmové komedie Kateřina Toholová.

Všude omezují doprovodný program i počet hostů, ovšem třeba mezinárodní Anifilm má ještě o starost navíc: nejenže se ve vypjatém roce stěhuje z května na říjen, ale také z Třeboně do Liberce. „Jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli letošní ročník nezrušit, jsou velmi kvalitní filmy přihlášené do soutěže Anifilmu 2020,“ vysvětluje šéf akce Tomáš Rychecký.

„Animovaný film se dál celosvětově vyrábí, nebyl tak ovlivněn koronakrizí jako hraná tvorba, proto se dá předpokládat standardní počet přihlášek i pro ročník 2021. Letošní soutěžní snímky by tak již cestu k divákům nenašly, a to by byla škoda.“

Druhým, velmi zásadním důvodem, proč Anifilm uspořádat v náhradním termínu, byl podle Rycheckého právě přesun do jiného města, zdejší první, „tranzitní“ ročník nechtěli vynechat. „A zatřetí máme velkou podporu diváků, kteří chtějí přijet, jsou prostě na Anifilm i Liberec zvědaví. Počet zahraničních hostů bude pochopitelně menší, ale většinu profesionálních programů zachováme, odborníci se zúčastní online. A z dvanácti členů mezinárodní poroty jich dorazí deset, jen dva ze zámoří budou filmy posuzovat na dálku.“

Co se ochrany diváků týče, každé festivalové místo má vlastní hygienický plán. „V případě větších omezení projekcí jsme připraveni poskytnout všechny soutěžní filmy akreditovaným online. Ale i kdyby nás v kině nakonec muselo být nejvýš padesát a mohli by to být pouze tuzemští diváci, smysl to pro nás stále má,“ líčí Rychecký.

Jen v září se ještě odehrají Jeden svět, Finále a Febiofest, v říjnu vedle Anifilmu dokumentární Ji.hlava či dětský festival Oty Hofmana v Ostrově, v listopadu západočeský Juniorfest nebo karlovarská „půltá“ verze 54. ročníku. Když se vezme vysoký počet filmových akcí, naopak omezené příjmy řady fanoušků, stále slabá návštěvnost kin a stoupající riziko nákazy během podzimní vlny chřipek, dá se vůbec počítat, že se diváci na festivaly vypraví?

Pořadatelé na ně spoléhají. „Protože Febiofest se v březnu rušil pár dní před zahájením, bylo ze strany festivalového týmu již vše zajištěno. Tudíž nám připadalo logické, že letošní ročník posuneme na pozdější dobu. Je přece škoda zahodit práci tolika lidí, i když by odklad o rok jistě byl jednodušší a pohodlnější,“ vysvětluje ředitel Febiofestu Kamil Spáčil. 

„Změnou termínu jsme sice přišli o některé premiéry, mrzí nás, že nemohou dorazit zahraniční delegace, nicméně naši diváci si novinky vychutnají tak, jak jsou zvyklí. A udělat vše pro jejich zdravotní komfort bereme jako samozřejmost,“ dodává ředitel Febiofestu, který startuje 18. září.

Ale co když krátce poté budou muset hygienici opět zostřit pravidla? „S opětovným zrušením festivalu nepočítáme,“ prohlašuje Kamil Spáčil.