Žerty typu „Naše jména nevyslovíte, jsme velmi slavní - na Islandu“ nebo „Vikingové byli z naší historie vyškrtnuti, páchali špatné věci“ potěšily podobně jako fiktivní telefonát o nálezu ztracených zavazadel během verdiktu „A cenu získává“ nebo španělský herec uvádějící kategorii krátkých filmů v kraťasech.
Také nápad zapojit laické islandské diváky z různých prostředí přinesl z jejich úst vstřícnější popisy než obvyklé akademicky uměnovědné charakteristiky děl, ale ty beztak dodali jak komentátoři přenosu, tak jiní účinkující.
A když moderátoři žádali laureáty „Děkujte, jak dlouho chcete, nikam nespěcháme, k čemu jsou následné večírky“, už se ani nechtělo smát, protože tříhodinový rozsah ceremoniálu byl známý předem a ze vtipu se stala realita.
Trojúhelník smutku vyhrál evropské Oscary, český snímek neuspěl |
Ceny v technických kategoriích byly oznámeny předem, nositelé trofeje pouze převzali, ale slovo nedostali; nač Evropská filmová akademie tak nedůstojně ušetřila čas? Na povinnost skloňovat evropské hodnoty, evropské instituce a na zcela mimózní cenu za udržitelnost udělenou Evropské komisi.
Jenom pár stop polidštění se našlo. Jedna z předávajících třeba prohlásila, že je trochu opilá, protože „je tady zima, musela jsem se napít“. Režisér Elia Suleiman se zase ptal, zda mu čestná cena zaručí, aby i nadále nemusel dělat nic, což prý činí rád a umí to skvěle.
Vůbec nejpříjemnější zpráva z udílení evropských Oscarů pak zní, že nejlepší komedie i nejlepší film roku 2022, tituly Dobrý šéf a Trojúhelník smutku, jsou už dávno k vidění v našich kinech. A že fanoušci o nich vědí i bez akademiků.
