„Přesně tak to bude vypadat. Dokonce kvůli ujednocení kvality obrazu a zvuku poslali každému z nás iPhone, který však potom musíme vrátit,“ prozradil režisér, scenárista a producent snímku Nabarvené ptáče, navrženého na evropskou obdobu Oscarů v kategorii nejlepší evropský film roku.
Výhru Marhoul neočekává. „Což prohlašuji bez jakékoli hořkosti nebo čehokoli podobného. Ale popravdě – já si to vychutnám i tak, už jenom sama nominace je úžasná,“ tvrdí Marhoul.
Druhou šanci pro Česko zosobňuje polská absolventka pražské FAMU Agnieszka Hollandová, nominovaná za režii životopisu Šarlatán. Právě Hollandová podobně jako Wim Wenders bude na ceremoniálu zastupovat Evropskou filmovou akademii, jež výroční ceny uděluje.
Jednotlivé trofeje mají prezentovat herci Emily Atefová, Louis Hofmann, Vicky Kriepsová, Annabelle Mandengová či Tyron Ricketts, večerem provede německý komik Steven Gätjen.
Letošní podoba Evropských filmových cen doznala změn, některé vítěze vyhlásili během týdne, kdy se také „dálkově“ diskutovalo o budoucnosti kinematografie po covidové éře. Na sobotní večer, jejž pořadatelé pojmenovali Velké finále, zbyly klíčové trofeje, mimo jiné za nejlepší film, dokument, objev roku, pro herce, herečku, scenáristu a režiséra.
Přestože se Marhoul za favorita nepovažuje, jeho Nabarvené ptáče může překvapit, v hlavním soutěžním poli se letos těžko sází na jednoznačného vítěze. Ve finále se může rozhodovat mezi dvěma díly známými i z našich kin, dánským Chlastem, jenž má nominaci též pro režiséra Thomase Vinterberga a herce Madse Mikkelsena, a polským příběhem Corpus Christi. V klání o nejlepší film jsou i německý Berlín, Alexander Platz, italský Martin Eden či německo-francouzská Undine.
Pro nezvyklý ročník připravila Evropská filmová akademie ještě několik úprav. Patří k nim přidaná cena za novátorské vyprávění příběhů, jejímž prvním nositelem se stane režisér Mark Cousins. Tvůrce děl o kinematografii jako patnáctihodinový Příběh filmu: Odysea bude vyznamenán za dokument věnovaný filmařkám; má 840 minut.
