V dílu Riskantní interview ze série Soukromé pasti jste hrála stárnoucí herečku. Nechala jste se sledovat kamerou úplně odlíčená, v nelítostném světle kosmetického zrcadla v herecké šatně...
Nevadí mi ukázat vrásky. Jen říkám kameramanům: Kluci, už ne tak blízko. Tuhle scénu v herecké šatně jsem nabídla režisérovi sama. My se po představení svlíkáme z kůže té role. Když je to vyčerpávající představení, člověk ze sebe smyje masku, je chviličku úplně sám se sebou. Řekla jsem režisérovi, že chceme-li nahlédnout do duše herečky, musíme jít až na dřeň toho, co se děje po představení v herecké šatně. Tak jsem v tom filmu na sebe patlala niveu, aby byla hodně vidět, normální odličovadla vidět nejsou. S tím bílým krémem na tváři jste tak trochu klaun, který to pak ze sebe setře a rekapituluje večer. Po odvysílání mi chodily esemesky od kolegyň, skládaly mi poklonu: šla jsi do toho natvrdo a je to dobře.
Našla jsem na internetu takový graf, který ukazuje měsíc po měsíci, jak často se vaše jméno objevovalo v médiích. Nejvyšší sloupeček máte v září, to začala premiérová řada Nemocnice na kraji města. Pocítila jste tu velkou vlnu zájmu?
Bývá to znát v poště. Lidi mi začnou posílat dopisy. (Vtom k nám přijde žena, která Elišce Balzerové nabízí účast v nějakém komerčním firemním vystoupení.) Tak tohle byl zářný příklad toho, o čem jsme mluvily. Tohle na vás začne doléhat s tím grafem... Ozvali se mi i z jedné kosmetické firmy, abych byla její tváří. To já odmítám. Vždycky.
Má smysl natáčet další řadu seriálu Nemocnice na kraji města?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 5. ledna 2009. Anketa je uzavřena.
Proč?
Myslím, že herečka má dělat svoji práci, to, co umí. Chci se na práci soustředit, nenechám se rušit.
I velké francouzské herečky, jako třeba Catherine Deneuve, se staly tvářemi kosmetických značek.
Mě to opravdu neláká. Některé herečky na sklonku kariéry do toho jdou, aby je někdo ještě nalíčil a ony vypadaly hezky na titulních stránkách. Ale já mám příští rok šedesát a mám tak nastartovaný život díky divadlu, mám tolik práce, že tohle nemám zapotřebí.
A co když někdy v budoucnu...
To už budu tak stará, že už mě nikdo nebude chtít ani vyfotit. (Uvolněně se rozesměje) To už nebudu moct být tváří ničeho.
