RECENZE: Dvojníci nebudí ani nechtěný smích. Mají jen Ondřeje Sokola

Podvodník na útěku před mafií, solidní středoškolský profesor. To jsou hrdinové, kteří si vymění role v komedii Dvojníci, právě vstupující do kin.

Ondřej Sokol v titulní dvojroli měl být asi udičkou na fanoušky Partičky, televizního pořadu improvizovaných scének, jenže s jejím typem humoru se Dvojníci zdaleka míjejí. A sami žádný jiný nemají. Diletantské Decibely lásky baví aspoň bezděčně, proti vůli tvůrců; Dvojníci nebudí ani smích nechtěný. K nešťastníkovi, který se přesto dvakrát za sto minut uchichtl, se stočily užaslé pohledy celého sálu.

Zápletka vypadá na crazy – záměnou osob se slušný zakřiknutý učitýlek stane vazalem gangsterů, zatímco jejich pravý cíl, zadlužený zlodějíček pověřený krádeží obrazu, se vydává za pedagoga. Ovšem rafinovanějších lupičských legrácek už vznikly desítky a kriminálník před tabulí je také vyčichlý hráč: německá komedie Fakjů pane učiteli ho protočila už ve dvou dílech a při vší neúctě k ní to provedla s daleko nápaditější porcí nekorektního vtipu.

Ve Dvojnících se postavy nechovají ani bláznivě, ani provokativně, pouze jako banda hňupů. Přitom jediný, kdo naivitu prosťáčka umí prodat až k bezelstnosti, je Jakub Kohák, ostatní se tak nějak sešli na okresním přeboru trubců: mafián, jeho poskoci, tělocvikář či ředitelka školy a samozřejmě policisté.

Herecky se někteří blíží ochotnickému představení, které je součástí děje – proč, to by snad věděl dramaturg, kdyby ho někdo najal. Ale ani on by nerozpletl uzly v logice.

Spoléhání na Sokola připomíná víru v šamana, který v srpnu přivolává sníh; herec nemůže nic zachraňovat už proto, že obě jeho figury se od sebe vlastně příliš neliší. Poskok podsvětí je ve svém světě stejně uťápnutý jako jeho protějšek za katedrou, takže sebevědomí, které pak náhradník školou šíří, čerpá ze vzduchoprázdna. Spíše čistě účelově, aby divák hrdinu A rozeznal od hrdiny B – což se kvůli režijním zkratům beztak někdy nedaří.

Ale i kdyby se Sokol rozkrájel ne na dva, ale na čtyři kousky, mnoho nezmůže. Dvojníci totiž představují film, ve kterém se natolik okatě nic neděje, až to fyzicky bolí. Čekat na změnu je jako vyhlížet na vesnické jednokolejce příjezd Orient Expressu; rezignace se pomalu rozlézá a zachvacuje kino řadu po řadě.

Dvojníci

25 %

Česko, 2016, 103 min

režie: Jiří Chlumský

hrají: Ondřej Sokol, Jakub Kohák, Jitka Schneiderová, Petr Nárožný, Miroslav Etzler, Petr Čtvrtníček, Milan Šteindler, Miroslav Táborský, Zuzana Slavíková, Simona Krainová, Štěpánka Fingerhutová, Berenika Suchánková, Alena Doláková, Jana Bernášková, Jan Pavel Filipenský, Jiří Fero Burda

Sokolovo předstírání slovenštiny, jakkoli se víc hodí do skečů pro Partičku, zařídí pro celkové hodnocení deset procent, druhou desítku lze připsat výrazu „duševní malorolník“ a pět procent nejveselejší části filmu, seznamu sponzorů a partnerů včetně „odčervovací“ firmy.

Patří k nim také televize Prima, která se do podpory českých snímků v poslední době vrhá sebevražedným stylem. Neboť i Dvojníci stvrzují současný trend, že takřka všechny domácí novinky jsou k smíchu paradoxně s výjimkou těch, které o to usilovaly, tedy komedií.