Nový díl se vysílá i letos 17. listopadu v 17.30 na ČT2, v nové verzi doplněné o premiérový epilog. Vystoupí v něm i Drahomíra Dražská, jež fámu o mrtvém studentovi pustila do světa.
"Pracovali jsme na něm skoro celý rok, po loňském uvedení se totiž ozvali noví svědci, a dokonce i sama Drahomíra Dražská," připomíná režisér záhadnou postavu, která po masakru na Národní třídě před jedenadvaceti lety pustila do světa zprávu o smrti studenta Martina Šmída. Až později se ukázalo, že lhala a že mrtvého vysokoškoláka "hrál" důstojník StB Ludvík Zifčák.
Jak to bylo s Dražskou?
Dokumentární detektivka, zkoumající, zda Dražská se Zifčákem byli domluvení a jestli při brutálním zásahu opravdu nikdo nezemřel, své pokračování neplánovala. Jenže už loni těsně před její premiérou se tvůrcům přihlásila Dražská a v bloku pořadů k dvacátému výročí sametové revoluce promluvila – za zástěnou, aby utajila svou tvář.
Prohlásila tehdy, že si fámu vymyslela sama a že s komunistickou Státní bezpečností nikdy nespolupracovala. Jenže její "stínové" vystoupení spustilo novou vlnu reakcí, po jejichž stopách se Chaunův tým vydal.
Ozvali se třeba spolužáci, kteří tvrdili, že ji podle hlasu nepoznali a že by za její totožnost nedali ruku do ohně.
Estébák Ludvík Zifčák (vlevo v černé bundě s bílým pruhem a tmavýmí kudrnatými vlasy) se infiltroval do průvodu studentů 17. listopadu na Národní třídě.
Z dokumentu Mrtvý student, který se nikdy nenarodil (L. Zifčák)
Vyprávěli také, že už za lednových či srpnových demonstrací na Václavském náměstí Dražská procházela hladce kordonem policistů, kterým ukazovala jakýsi průkaz. A že v době, kdy ji jako školáci navštívili doma, viděli v bytě ruské samovary a jejího otce tipovali na státního zaměstnance.
Nastoupil i "detektor lži"
Ovšem režisér při své pouti za sousedy rodičů Dražské potkal pamětníky, kterým se spiklenecká verze nezdála. Podle nich byl otec Dražské malířem pokojů a "Drahuna" nenápadným dítětem, jež vedla nejspíše jen touha se zviditelnit.
Mezitím se jistá detektivní agentura nabídla, že podrobí zvukový záznam loňské zpovědi Dražské speciální analýze přístrojem, jenž na základě jemných změn v lidském hlasu rozezná, zda člověk lže. Podle rozboru žena nemluvila pravdu, když popírala své spojení s StB, jež naopak potvrdil Zifčák – a ten podle přístroje nelhal.
"A pak se znovu ozvala sama Dražská," líčí Chaun, jak vznikl nový unikátní rozhovor s klíčovou osobou nekonečné "detektivky". Tentokrát už žena netrvala na zástěně, sedá však zády ke kameře, jen občas k ní pootočí část tváře. Až v závěru ukáže ve velkém detailu alespoň svůj občanský průkaz – ovšem na své verzi nic nemění ani při konfrontaci s výsledky hlasového detektoru lži.
