„K přežití potřebujeme víc než inteligenci, potřebujeme moudrost,“ varuje čtyřiadevadesátiletý Attenborough v sumáři svých životních zkušeností. „Viděl jsem to na vlastní oči,“ vydává svědectví o tom, jak se proměnila příroda za dobu jeho působení, jak mizí divočina, ledovce, ryby z oceánů.
Třináctidílná série Život na Zemi, kterou David Attenborough představil v roce 1979, se stala modelovým vzorem pro veškeré moderní dokumenty věnované přírodě, počínaje vědeckými podklady a konče přitažlivou vypravěčskou formou včetně počítačových triků.
Na celosvětový úspěch Života na Zemi navázala Živá planeta z roku 1984 a posléze Zázraky života z roku 1990. Vedle cyklů točil mladší bratr režiséra Richarda Attenborougha vesměs pro BBC i jednotlivé dokumenty, třeba ceněný Ptačí svět, jeho nynější profesní závěť uvádí Netflix.
Reakce na nový snímek jsou opět nadšené. Podle recenze listu The New York Times je David Attenborough „prostředníkem mezi lidmi a přírodou“ a dává šanci, že při správném rozhodnutí se z ruiny může stát nový začátek. „Je to osobní film – a také politický. V tom známém uklidňujícím hlasu jsou emoce a naléhavost,“ píše The Guardian.
Z pořadu David Attenborough a mořský drak
Ještě nadšenější tón mají internetové reakce filmových fanoušků, kde se vyskytují například výroky: „Tohle by měl vidět celý svět“ nebo „David Attenborough je jedním z nejdůležitějších lidí na Zemi“, případně „mistrovské dílo, které vám otevře oči“. Jeden z diváků dokonce přiznal, že vůbec poprvé udělil snímku plný počet bodů.
