„Dokud se točilo, vypadal provoz vcelku normálně, jen každý přišel v roušce, podepsal, že nebyl nikde v oblasti nákazy, a studio se vždy vysprejovalo dezinfekcí. Jenže dabovat v roušce se nedá, u mikrofonu si ji herci museli sundat a právě na něm ulpívají kapénky, ať je holý, obalený molitanem nebo takzvanou punčochou,“ vysvětluje Michálek.
Kromě potíží se sterilizací mikrofonů začali ubývat i dabéři. „Někteří volali, že už nechtějí riskovat, jiní byli v karanténě, takže něco se muselo přeobsadit, dokonce i hlavní role v seriálu, ale nikdo nikoho nenutil. A pak ukončili všechny práce zahraniční klienti od Disneyho po Netlix, takže vlastně není co dabovat, leda nedodělky a paběrky,“ soudí režisér.
Jeho práce na českém znění dalších dílů Malého Sheldona se zastavila ještě dřív než jiné projekty: „Dabují tu jednak děti, jednak dříve narození, a nechtěli jsme je ani ohrožovat, ani nahrazovat.“ Protože si zároveň dialogy upravuje, stejně jako překladatelé nyní Michálek pracuje doma.
Nedalo by se z domova na dálku i dabovat? „Pár kolegů to zkouší, ale to stačí tak na lokální reklamu nebo na upoutávku, dabing vyžaduje opravdu profesionálně vybavené studio,“ vykládá, proč i tahle disciplína musí počkat, až zase dostane zelenou.
Michal Michálek
A co se stane pak, budou vůbec dabingovým společnostem stačit jejich kapacity? „No právě, pak to bude ve studiu hlava na hlavě, všichni budou chtít naskočit co nejdříve, už vidím noční a víkendové smyčky. Ovšem pokud budou mít venku vůbec natočeno, řada seriálů ubírala na počtu epizod. Ale divácký hlad po premiérách se dá čekat velký,“ prorokuje dabingový režisér Michálek.
