MALÁ DOMŮ?
Práva drží Česká televize, pro niž je od herečky získal doyen tuzemských filmařů Otakar Vávra; ten měl smlouvu na scénář, kterou coby šéfproducent podepsal ještě Čestmír Kopecký, a Vávra počítal i s režií filmu. Loni - po Kopeckého odchodu - převzala producentovu práci Iva Procházková; ČT poté od smlouvy s Vávrou odstoupila s tím, že má k jeho scénáři výhrady.Procházková ovšem odmítla i jiný hotový scénář, jeho autorem je zkušený Jiří Blažek.
Adaptaci knihy - nikoli už jako filmu pro kina, nýbrž coby třídílnou televizní verzi - Iva Procházkoá zadala Ivanu Hubačovi. Ten se letos v květnu stal hlavním dramaturgem uměleckých pořadů ČT. "Ale tu zakázku jsem přijal dávno, dávno předtím," tvrdí Hubač, jako scenárista známější pod pseudonymem Ivan Hejna. "Vůbec jsem tehdy neměl tušení, že existují Vávrův a Blažkův scénář; dnes už to vím, ale nečetl jsem je a ani číst nehodlám. Nepovažuji to za šťastné."
Ve stejném smyslu hovoří i producentka Iva Procházková: "Látku jsem zadala Ivanu Hubačovi krátce poté, co jsme se rozešli s panem Vávrou, aniž jsem mohla tušit, že bude tři čtvrtě roku nato jmenován hlavním dramaturgem."
Blažek tomu nevěří; a Vávra líčí kuriózní okamžik, kdy čerstvě jmenovaného šéfdramaturga žádal o podporu pro svůj projekt. "A on mi na to řekl, že můj scénář nečetl, ale že to píše sám, na objednávku paní Procházkové, a má to odevzdat letos do konce roku," vypráví Vávra. "Ano, to byla opravdu trapná chvilka, ale vysvětlili jsme si to," reaguje Ivan Hubač.
PRÝ NIC OSOBNÍHO
Jinou nepříjemnou chvíli přinesl celý případ i jeho otci Jiřímu Hubačovi, kterému - čistě soukromě, jako ceněnému profesionálovi - dal Vávra svůj scénář přečíst. "Po těch divných posudcích z ČT už jsem si nevěřil, chtěl jsem slyšet, jestli je to opravdu tak špatné. Ale Jiří Hubač mě v podstatě chválil, radil mi předělat jednu scénu, a poslechl jsem, měl pravdu," vypráví Vávra.
Ovšem Jiří Hubač namítá, že dal Vávrovi dvě stránky připomínek: "Řekl jsem mu, že je to scénář realizovatelný, jen pokud ho autorsky a dramaturgicky dopracuje. Ale hlavně jsme si slíbili, že to zůstane mezi námi, bylo to háklivé, když existoval ještě scénář Blažkův i zakázka mého syna - Ivanovi jsem ani neřekl, že jsem to četl. Rozhodně je nesmysl, že bych snad odrovnával konkurenci svého syna," zlobí se Jiří Hubač.
Další osobní podtón vystupuje z minulosti. Vávra před časem vedl spor se sestrou producentky Ivy Procházkové, spisovatelkou Lenkou Procházkovou. Běželo o jiný "zdvojený" projekt, životopis Jana Masaryka. Vávra navíc ve svých pamětech podal kontroverzní svědectví o jejich otci, scenáristovi Janu Procházkovi. "Já Vávrovy paměti ani nečetla, prvně jsem se s ním setkala až nad scénářem o Baarové, osobně mi nikdy neublížil, a především bych se tím nenechala ovlivnit," prohlašuje Iva Procházková. "Kdyby byl Vávrův scénář dobrý, tak ho vezmeme. Ale nebyl, četli to i další lidé, Jiří Pittermann, Petr Jarchovský," jmenuje producentka, podle níž je vícedílná verze pro ČT i zajímavější než klasický film. Kdo Hubačův scénář natočí, není ještě jasné, ale Procházková prý "lehce počítá" s Jurajem Herzem: "V Německu se vyzná a hodně o té době ví."
KAŽDÝ TO VIDÍ PO SVÉM
Spor o kvalitu Vávrova scénáře nepřímo dokládá, jak se mění představy uvnitř ČT. Vávra natočil s Lídou Baarovou čtyři filmy, od prvního Panenství až k poslední Turbíně; zná herečku i její osudy dobře a filmu o ní chtěl dát název Prokletá krása. "Právě její zvláštní krása zahubila ji i její blízké, v čemž vidím silné drama: byla mladičká, obletovaná a neuměla v tom chodit," říká Vávra.
"Vávrovo pojetí bylo málo objevné, neřeklo by nic nového a chyběl tu i jiný pohled než hrdinčin - na všechny ty historické souvislosti a situace mezi dvěma mlýnskými kameny," říká Procházková. Také interní posudky postrádají ve Vávrově textu "autenticitu epochy" a "nezbytnou sociálně-psychologickou sondu".
Jakou koncepci měl bývalý šéfproducent Čestmír Kopecký? "Pan Vávra přinesl původně dějepis, kdežto já chtěl příběh mladé naivní holky; v tomto smyslu také své další dvě verze posunul." Pak Kopecký z televize odešel, ke konečné podobě Vávrova scénáře se tedy nemůže vyjadřovat, potvrdil však, že režisér pro tehdy předpokládaný velkofilm sehnal i zahraniční partnery, s nimiž Kopecký jednal. "Od smlouvy se scenáristou se dá samozřejmě odstoupit, eticky však cítím, že majitelem práv je Otakar Vávra, i když jsou psána na ČT. Bez něj, bez jeho přátelství s Lídou Baarovou by to nešlo," míní Kopecký a popisuje, jak dobrodružně práva získali. "Jen jsme zaslechli, že je chce konkurence, v pět ráno vyjelo auto ČT s Vávrou do Salcburku, paní Baarová přítele uvítala, smlouvu podepsala, peníze se hned složily do banky - a pak přišla její zástupkyně s tím, že herečka je nemocná, tudíž zbavená svéprávnosti, a ty peníze že jsou směšné. Po dalších jednáních však platnost smlouvy stvrdila i ona," líčí Kopecký.
Tady ovšem vstupuje do hry zase Jiří Blažek a předkládá vlastní verzi: on prý byl vůbec prvním, kdo na přepisu knihy pracoval, od roku 1993 pro soukromou produkční firmu, jež práva zakoupila, ale později ukončila činnost. Uvolněná práva slíbil koupit jiný soukromník, pro nějž Blažek pracoval dál, zdarma - ale i tenhle producent prý selhal. A jen se Blažek dohodl s třetím výrobcem, Kopecký s Vávrou se to doslechli a prý o jediný den je předběhli. "Byl jsem tedy oklamán dvakrát a teď potřetí. Když Vávrův scénář padl a já nabízel ČT ten svůj i s tím, že přijmu novou třídílnou koncepci, řekli mi, že chtějí člověka mladšího, co nepoznal válku. Ale nevzdávám se, ještě je tu jedna šance," naznačuje tajemně Blažek.
A Vávra, který už psal předchozímu i současnému řediteli ČT? "Pan Vávra prý záležitost předal svému advokátovi; nevím, co se z toho vyklube," říká Procházková.
