"Až bude český film dostatečně silný na tuto soutěž, tak se v Cannes objeví," prohlásil Braucourt v diskusi u kulatého stolu, kterou na závěr festivalu francouzského filmu uspořádalo audiovizuální oddělení francouzského velvyslanectví s Českým filmovým centrem.
Na rozdíl od českých producentů, kteří seděli v sále, na tom Braucourt nevidí nic neobvyklého.
"Například v 90. letech naši soutěž doslova bojkotovali Angličané, své snímky tu dlouho neměli Němci. Problém je i se Španěly, kteří kromě Almódovara jiné tvůrce nemají," řekl Braucourt.
Situaci přirovnal ke sportovním odvětvím, kde prý také vždy nějaký čas kralují určité národnosti. "Letos jsme po dlouhé době vybrali německý snímek, ale byla to medvědí služba," uvedl a stav kinematografií zemí bývalého východního bloku označil za neutěšený. Existuje-li však podle něj už dobrá domácí produkce, je to první dobrý krok.
"Možná, že se mýlíme. Nezdá se mi ale, že by byli v omylu i kolegové na MFF v Berlíně," řekl Broucourt. Na dotaz z pléna přiznal, že pět lidí vybírajících snímky nemá přesná kritéria.
"Nikdy jsme si neřekli, že se musí objevit nějaký politický snímek, film určitého tvůrce či z konkrétního regionu. Je podstatné, aby ten, kdo vybírá, uměl svou volbu obhájit," dodal.
Kritička deníku Právo Věra Míšková v této souvislosti upozornila, že od listopadu 1989 Češi získali jednoho Oscara a tři nominace, ale ani jeden snímek nebyl vybrán pro soutěže v Cannes, Berlíně či Benátkách.
Také umělecká ředitelka karlovarského festivalu Eva Zaoralová se řídí tím, jak se jí ten který snímek líbí a jak je schopna to zdůvodnit. "Posudky na filmy pro nás píše zhruba desítka lektorů, poslední slovo mám já, ale nechám se zviklat. V nabídce máme až 700 titulů, z nichž ne všechny jsou kvalitní," řekla.
V části diskuse týkající se festivalů jako marketingového nástroje Zaoralová uvedla, že zatím ještě nenastala sezona českého, ale na výjimky ani maďarského či ruského filmu, která by jim otevřela cestu podobně jako československému filmu 60. let.
"Festivalů ale tehdy bylo méně a tvůrci přišli opravdu s něčím novým - úspěch doma ještě neznamená úspěch na mezinárodním poli," řekla. Zdůraznila roli Českého filmového centra (ČFC) při propagaci domácí tvorby v zahraničí. "Tam ale obdobná centra financuje stát a mají nesrovnatelně větší možnosti," podotkla.
Podle Braucourta během posledních desítek let nenastala tak zásadní obnova režisérů, že by noví mohli nahradit ty staré. "Pokud stále stejní filmaři točí vynikající snímky, není divu," uvedl a dodal, že Cannes nabízí vedle hlavní soutěže další sekce.
"Česká kinematografie zmizela z mapy Evropy a pomalu se na ni vrací," míní producent Vratislav Šlajer ze společnosti Bionaut. Podle Jany Černíkové z ČFC zhruba třetina z patnácti snímků vyrobených ročně v ČR na mezinárodní festivaly má.
 Diskuse - rozhovor (ilustrační foto) |
