RECENZE: Black Panther vede černošskou Hru o trůny se stopami humoru

Marvelovský Black Panther se komiksové velkovýrobě vymyká jen prvními zámořskými reakcemi. Fanoušci jej totiž hodnotí vlažněji než kritici, ač jindy tomu bývá naopak. Že by důvod tkvěl v politické korektnosti?

Pro jistotu, Černý panter je tradiční statut krále maličké africké země, jemuž sílu dává jednak jistá rostlina, jednak zbroj z unikátního místního kovu. Během více než dvouhodinového díla si titul předají tři panovníci: první razí bezpečnou izolaci vlasti, druhý naopak celosvětovou násilnou revoluci, třetí, zprvu váhavý kralevic a la Hamlet, mezinárodní spolupráci a charitu.

V podstatě se vede černošská Hra o trůny. Točí se kolem dávných křivd u dvora a spojuje folklorní rituály s digitálními efekty, neboť díky vzácnému prvku má země nejvyspělejší technologie na světě. Bohužel příslib exotické podívané ve stylu safari končí právě u trikových náhražek včetně bitevních nosorožců. A co se týče pojmenování Černý panter, jež má symbolizovat válečníkovy schopnosti ladné šelmy, zůstalo pouze u názvu: hrdinové v neprůstřelných krunýřích se mlátí tuctově jak v hospodské rvačce. Výjimku zosobňují domorodé sestry Amazonek bojující s oštěpy, které se přece jen občas dopustí pohledné pohybové choreografie.

Black panther

USA, 2018, 134 min

Režie: Ryan Coogler

Předloha: Stan Lee, Jack Kirby

Scénář: Ryan Coogler, Joe Robert Cole

Hrají: Chadwick Boseman, Michael B. Jordan, Lupita Nyong'o, Daniel Kaluuya, Forest Whitaker, Andy Serkis a další

Hodnocení: 55 %

Hlavním nepřítelem režiséra Ryana Cooglera, který po rasovém dramatu Fruitvale a boxerském návratu Rockyho ve snímku Creed dostal u Marvela první šanci, je majestátní obřadnost příběhu: slovní i situační, nadto opakovaná. Za první hodinu se prakticky nic nestane, teprve výprava do herny ve špionážním duchu rozvíří stojaté vody, přestože kamera snímá akční scény od přestřelek po honičky dost nepřehledně – a nejen v noci, kdy toho tmavé tváře opravdu moc neuhrají.

Nakonec nejlépe účinkují ony dynastické vztahy, kdežto světová revoluce za osvobození „našich bratrů a sester“ nastoluje otázky rasismu velice upachtěně. Pět procent nad průměrnou známku přidávají stopy humoru, jehož nositelkou je princezna s talentem bondovského vynálezce Q. Třeba bezhlučné boty budoucnosti pojmenuje „nekecky“. Překladatelská hravost vždy potěší, byť výsledek nezachrání.