Amerikánka, která líčí osudy dívky vyrůstající v dětském domově v komunistickém Československu, zrodila nejprve divadelní a poté i filmovou adaptaci. Vedle hlavní trofeje vybojovala také ocenění za režii Viktoru Taušovi a autorovi výpravy i návrhů kostýmů Janu Kadlecovi.
Veronika Lišková v psychologickém dramatu Rok vdovy poprvé opustila dokumentární formu. Cenu získala Pavla Beretová za ztvárnění titulní role ženy, která se po náhlé smrti manžela musí vyrovnat se ztrátou i strastmi byrokracie. Cenu převzal také Eugen Liška za nejlepší scénář.
Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného hrdiny snímku Zahradníkův rok, v němž se režisér Jiří Havelka inspiroval reálnou kauzou i Čapkovou předlohou.
Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen dynamický portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být, cenu innogy pro objev roku obdržel Martin Pavol Repka za rodinnou kroniku Od marca do mája.
V kategorii Mimo kino zvítězila krimisérie Metoda Markovič: Hojer z produkce streamovací platformy Voyo, mezi krátkými filmy bodovala animovaná černobílá žižkovská romance Hurikán v režii Jana Sasky.
Patnáctý ročník cen kritiky věnoval svůj slavnostní večer v přenosu ČT art méně známým filmařským profesím, prováděl jím youtuber Jan Špaček. Vybrané nominované filmy i kolekci z předchozích ročníků nabízí platforma KVIFF.TV, jmenné výsledky hlasování budou na webu cen kritiky.
