Na výroční trofeje, které kritici udělí večer v přímém přenosu stanice ČT art z pražského Divadla Archa, má šanci jenom hrstka titulů z loňské padesátky premiér. Na nejlepší film roku 2017 jsou nominována tři díla: Bába z ledu, Křižáček a Špína.
Jak dopadla u diváků? Nevalně.
Pozdní otužileckou romanci Bába z ledu vidělo přes 78 tisíc lidí, což v chudém roce stačilo na deváté místo. Stylizovaná historická road movie Křižáček vyhrála karlovarský festival, nicméně do kin zlákala jen 7 790 lidí.
Nejnavštěvovanější české filmy roku 2017
Zdroj: Unie filmových distributorů |
A slovenský příběh studentky znásilněné vlastním učitelem Špína našel v našich kinech 5 378 diváků. Zhruba sečteno, trojice favoritů navržených na ceny kritiků navíc i za režii a scénář by dohromady nepřekročila ani stotisícovou hranici publika.
U nominovaných dokumentů jsou čísla ještě smutnější. Portrét pěvkyně nazvaný jejím příjmením Červená — 11 tisíc diváků, profil zpěváka Richard Müller: Nepoznaný — 4 422 diváků, osud herečky Luby Skořepové Sama – 1 526 diváků.
Ovšem ani celá statistika Unie filmových distributorů za rok 2017 nedává ohledně českých premiér mnoho důvodů k okřídlenému tvrzení, že domácí obecenstvo si právě na národní tvorbu potrpí.
Pouze osm novinek se dostalo nad sto tisíc diváků: Svěrákovo retro Po strništi bos přesáhlo půl milionu návštěvníků, rodinná komedie Špunti na vodě čtyři sta tisíc, romantická veselohra Všechno nebo nic tři sta tisíc. Nad sto tisíc vyšplhaly ještě snímky Hurvínek a kouzelné muzeum, Bajkeři, Špindl, Milada a první díl trilogie Zahradnictví – Rodinný přítel. Mimochodem právě na Zahradnictví je názorně znát, jak se očekávání vložená do návratu Jana Hřebejka k látce Pelíšků postupně propadala: na druhý díl s podtitulem Dezertér přišlo 63 tisíc a na třetího Nápadníka 58 tisíc zájemců.
Celovečerním dokumentům vládl profil českých youtuberů Nejsledovanější – nicméně 23 tisíc diváků v kině ani zdaleka neodpovídá mnohasettisícové podpoře fanoušků, kterou mají hrdinové snímku na sociálních sítích. Druhý mezi dokumenty skončil portrét tuzemského neonacisty Svět podle Daliborka a třetí místo patřilo Strnadovým, samostatnému příběhu z cyklu Manželské etudy.
Jen dvě krajnosti
Na opačném konci žebříčku však stojí snímky, které své diváky počítaly vyloženě v drobných. Sedmdesát lidí na dokumentu Universum Brdečka lze pochopit, startoval totiž až před Vánocemi, a jako potěšující zprávu lze vlastně přijmout fakt, že Miloš Jakeš coby hrdina příběhu Milda už zajímal jen 228 lidí. Ovšem také novinář Jiří X. Doležal v portrétu Nepřesaditelný přilákal do kin pouze tři stovky příznivců.
A co je zvláště zarážející, ve „stovkové“ kategorii loni nekončily pouze dokumenty, kterým lépe sluší televize, nýbrž i hrané filmy, Absence blízkosti se 733 diváky nebo Skokan, který na svých 640 návštěvníků spotřeboval od loňského června 133 představení. Snadno lze spočítat, že v sálech neměl právě nabito. A padesát tisíc korun ze vstupného je jen o málo více, než utržila stará dobrá Cesta do pravěku při pouhých devíti návratech na plátno.
Jistěže se vždy bude chodit víc na nenáročné komedie než na menšinové experimenty. Jenže až na pár čestných výjimek se zdá, že nic než obě krajnosti točit neumíme.
