RECENZE: Východňárský pašerácký thriller Čára zaspal svůj den slávy

Starostlivý otec a současně tvrdý šéf podsvětí. To není hrdina americké gangsterky ani italské mafiánské ságy, nýbrž slovenského snímku Čára, který dostal na karlovarském festivalu cenu za nejlepší režii a byl vyslán na boj o Oscara.

Škoda, že v rozporu s původně plánovaným datem premiéry vstupuje do kin až nyní, kdy vůně festivalové slávy vyprchala. U sousedů startoval ještě v jejím odlesku, v polovině léta, kdy jen za první týden přišlo na Čáru do slovenských kin více než 110 tisíc diváků. To je úctyhodné číslo nejen na tamní poměry, i v Česku by zasvítilo. Otázka je, zda to svede s odstupem času, když svou roli hraje i odstup místní.

Neboť syrová až surová Čára vychází ze skutečných událostí na slovensko-ukrajinském pomezí, tedy z reality pro nás až exotické a natolik drsné, že tvůrci rychle zapomněli na původně zvažované prvky černé komedie. Smích tu sice nechybí, ale spíše jen ve vulgárních průpovídkách, jinak opravdu není namístě, zvláště když se v rodině i kolem ní začnou dít změny.

Právě rodinné prostředí posouvá typický kriminální žánr o patro výš. Navenek tu panuje poklidná nálada spokojené každodennosti – pravda, zaplacené z organizovaného zločinu, ale tím si tady nikdo hlavu neláme, od klamně nevinné babičky po strážce zákona.

Jenomže pak se vynoří komplikace: dceřina svatba za místního zloděje, vzpoura ukrajinského „obchodního“ partnera, nové horké zboží v podobě drog a zejména nové podmínky, související se vstupem Slovenska do schengenského prostoru. S nejistotou roste nervozita, kupí se chyby, když selže dodávka, s přehmaty přicházejí tresty - mimochodem na drastických detailech mučení si dává Čára vskutku záležet - a spirála násilí se osudově roztáčí společně s povzdechem: „Podělal jsem to, podělal jsem všechno.“

S gangsterkou do smetánky

Nicméně až potud sleduje scénář Petera Balka poměrně konfekční žánrovou linii, a to včetně nulové šance, jak by si divák mohl vypěstovat alespoň náznak vztahu třeba jen k jedné postavě. Publikum zůstává v roli chladného pozorovatele, jehož emoční zájem musí zařídit jiní: náladová stylizace v bezmála balkánském duchu, hudební složka a zejména nepřehlédnutelná kamera Martina Žiarana, nositele ceny českých kritiků za film Hany.

Čára

65 %

Slovensko / Ukrajina / Česko, 2017, 108 min

Režie: Peter Bebjak

Scénář: Peter Balko

Hrají: Emília Vášáryová, Tomáš Maštalír, Zuzana Fialová, Milan Mikulčík, Eugen Libezniuk, Andrej Hryc, Stanislav Boklan, Kristína Kanátová, Rimma Zjubina, Filip Kaňkovský, Vanesa Antovská, Veronika Strapková

Streamovací služby: Netflix

Kinobox: 66 %

IMDb: 6.7

Nicméně Žiaran s režisérem Čáry Peterem Bebjakem pracoval i na krimiseriálech Kriminálka Anděl, Případy 1. oddělení, Mordparta či Specialisté, takže se ruku v ruce stali vlastně také „specialisty“: na temné romány o zločinu.

Což nikterak nesnižuje řemeslnou zručnost, již si postupně vypěstovali a která zjevně převyšuje standardní zápletku Čáry. Cena za režii se dá totiž přeložit jako trofej za schopnost převyprávět poutavě dokonce i historku, která sama o sobě za vyprávění zrovna nestojí, zahalit ji oparem osudovosti, podepřít sociálním napětím, zkrátka takříkajíc vybavit veškerým komfortem, který proseká gangsterce cestičku až do festivalové smetánky.

4. července 2017

Filmové Vary 2017

Sledovat další díly na iDNES.tv