Distribuční slogan slibuje, že „jeden z nejskandálnějších filmů v dějinách kinematografie je konečně uveden tak, jak byl původně zamýšlen“. Jenže už nezmiňuje, čí dávnou představu vlastně nově doplněný příběh představuje.
Vznik výstředního obrazu dobové dekadence, ve kterém nechybějí hvězdní herci jako Malcolm McDowell, Peter O’Toole, John Gielgud nebo Helen Mirrenová, totiž provázely spory režiséra Tinta Brasse a producenta filmu, jímž se stal Bob Guccione, vydavatel známého erotického časopisu Penthouse.
Na jedné straně Guccione sice poskytl na projekt peníze, ale také si prosadil dodatečné scény a dialogy. Na straně druhé coby producent některým šíleným nápadům režiséra zabránil, odmítl třeba obsazení skutečných zločinců do rolí senátorů antického Říma a ošklivé ženy v sexuálních scénách, čímž Brass hodlal šokovat publikum.
Za šíření nové podoby snímku hrozí žalobou původní a producentem odstavený režisér Tinto Brass. Jinak autor definice, že pornografie je tu od toho, aby divákovi zajistila erekci, kdežto erotika mu má zařídit emoce.