„Alice Nellis mi splnila dětský sen. Odmala postavy, které jsem předváděla rodičům pro pobavení, byly podivínské, a tady mám přesně takový typ role,“ představuje Issová svou hrdinku, která má Aspergerův syndrom a s maminkou, již ztvárnila hereččina skutečná matka Lenka Termerová, se přestěhuje na venkov. „Usoudily, že jim tam bude líp, je tu jen pár chalup a místní ji přijímají takovou, jaká je,“ líčí.
Slovy Issové bude Buko divácký film, protože sleduje běžné, nikoli výlučné lidi. „Nellis má dar psát vztahové dialogy vtipně a přitom dojemně, je schopna postihnout strach, lásku, rodinu, stáří i smrt tak lehkou rukou, že zvláště v éře covidu a války vyjde vstříc touze publika zasmát se tíži života,“ věří Issová, jež natáčení popsala jako letní tábor v pobořeném stavení.
„V mém scénáři opravdu stálo – malá ves, stará chalupa, louka, les, stodola, hřbitov. A pak přesně tuhle scenérii objevil producent Petr Fořt na Českolipsku v obci Bořejov. Včetně přípravy koní jsme tam strávili tři měsíce a já tam nakonec koupila chalupu, kam vezu své koně,“ potvrzuje okouzlení zapadlým místem Alice Nellis.
 |
Ohledně koní ve filmu jí nejvíce pomohl herec Martin Kubačák, rovněž chovatel, s nímž točila už Pustinu, a pocit letního tábora režisérka sdílí. „Takový film potřebuje partu, pružnost, přizpůsobivost. Celý měsíc se točily pouze nálady přírody, jásali jsme nad mlhou i nad blesky a koně si na nás natolik zvykli, že se nedali splašit, ani když jsme to potřebovali,“ vzpomíná.
Jestli má Buko ambice diváckého filmu, však neví. „Já takhle neuvažuji, pokaždé chci vyprávět o něčem, co je pro mě důležité, a Buko mluví o tom, co řeší každý člověk odmalička, totiž co dělat, když se bojí. Čehokoli: tmy, zvířat, rozhodnutí, toho, co nezná, včetně smrti. Pomůže mu, jedině když se naučí se strachem žít. V dětství jsem si myslela, že ho mám překonat, dnes už vím, že strach musím přijmout jako něco, co nás bude provázet až do konce,“ vyznává se Nellis.
I kůň může podle jejího názoru děsit, uklidňovat i fascinovat. Především však Alice Nellis míní, že je třeba brát každou situaci s nadhledem. „Humor ukazuje cestu ze všech strachů,“ vzkazuje divákům filmu Buko.
