RECENZE: Tohle má být nový Rocky? Gyllenhaal úpí víc v slzách než v ringu

Americký Bojovník se ohlašoval jako nový Rocky. Ale k boxerské legendě má stejně daleko jako jeho český titul k původnímu názvu Southpaw čili levák.

Režisér Antoine Fuqua neměl zřejmě svůj den, když vsadil na scénář, který napsali Kurt Sutter a Richard Wenk. Naopak jeho šťastnou volbou byli Jake Gyllenhaal v titulní roli a nedávno zesnulý skladatel James Horner, jemuž film vzdává posmrtnou poctu.

Ale ani hudba, která hned v úvodu skvěle stupňuje nervní náladu zápasu, ani výtečný herec, jenž kvůli roli boxerského šampiona zažil možná ještě tvrdší galeje v maskérně než na tréninku, nemohou víc než přelepovat nejhlubší díry v chatrném základu příběhu. Nehraje se totiž sportovní drama, nýbrž ufňukané rodinné melodrama.

Z každého metru filmu vyloženě trčí, že autoři potřebovali hrdinu srazit z nejhvězdnějších výšin na nejčernější dno, aby se měl v druhé půli vyprávění odkud škrábat. Takže ho nejprve nechají znovu vyhrát titul – což je startovní a hned nejlepší ukázka krvavého tance v ringu; choreograficky i střihově.

Ovšem po ní ukročí tvůrci stranou a věnují se mistrově domácké idyle s milující manželkou, sladkou dcerkou, oddanou vychovatelkou, krásným domem, bazénem, kulečníkem, zlatými hodinkami a dalšími rekvizitami luxusu nastrčenými před kameru jen proto, aby hrdina mohl své ženě připomenout: Tohle všechno máme díky boxu. Nicméně udolán kombinací jejího vzlykání a sex-appealu přislíbí, že s nebezpečným sportem skončí, načež si spolu zapláčou ještě na dobročinné akci, kde muž vylíčí jejich první dětské setkání chovanců sirotčince.

Zrádné vydírání

Prostě selanka úspěchu vzešlého z tvrdé dřiny a hluboké ušlechtilosti se načechrává tak dlouho, až už skutečně nezůstane žádné jiné cesty než k náhlé tragické ztrátě – i za tu cenu, že vnikne zkřížením krkolomné náhody s pohádkovou rytířskostí a že Gyllenhaala žene do dalšího z nesčetných slzavých údolí. Jeho zjizvený hrdina vlastně věčně úpí, trpí a žehrá na osud, což pro herce není zrovna role snů – a pro diváka, jenž se chystal na profesionální válku mezi provazy, zavání konvenční citové vydírání zradou.

Stokrát viděnou konstrukční šablonu používají i jiné filmy, ovšem Bojovník k ní přidává až obdivuhodnou doslovnost v každém detailu. Připomíná psychologický test: cokoli se člověku na dané téma v paměti podvědomě vybaví, dostane vzápětí na plátně.

Bojovník

50 %

USA, 2015, 120 min

režie: Antoine Fuqua

hrají: Rachel McAdams, Jake Gyllenhaal, Naomie Harris, Forest Whitaker, Miguel Gomez, Victor Ortiz, Beau Knapp, Curtis "50 Cent" Jackson, Rita Ora, Clare Foley, Oona Laurence, Jimmy Lennon Jr, Jim Lampley

Když umírání, tak do posledního slova a výdechu. Když pohřeb, tak květiny a vlajky. Když obří rodinné sídlo, tak jen proto, aby po nehodě ukázalo svou pustou prázdnotu. Když dívenka v postýlce, pak se slzičkou a s medvídkem. Kdyby se v kině dělal kvíz Najděte sto klišé, po čtvrthodině by byl dotazník plný.

Nakonec musí být člověk rád za každý projev režisérovy fascinace brutalitou, násilím a chlapáckými svaly, který naruší vůkolní rozbředlost. A samozřejmě za Gyllenhaala, který by Bojovníka s lepším scénářem dovedl dál, možná až na dohled Zuřícímu býkovi.