Někomu může ve výběru chybět Pavel Kříž coby pojišťovák v Andělských očích. Jinému zase "Něžný barbar" Boleslav Polívka či Ivan Barnev a Oldřich Kaiser, kteří oba ztvárnili hlavního hrdinu v Obsluhoval jsem anglického krále.
Ovšem při vší úctě, nejvýraznější postavy filmů natočených podle předlohy Bohumila Hrabala je třeba hledat jinde. Která je vůbec nejvýraznější? O tom můžete hlasovat v anketě připravené ke stému výročí jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů - Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914.
Z filmu Ostře sledované vlaky
Miloš Hrma (Václav Neckář) v Ostře sledovaných vlacích
"Jmenuji se Miloš Hrma. Pro to jméno se mi často smáli, ale jinak jsme slavná rodina." Václav Neckář dojímá v roli mladíka, který vede soukromou válku s nacisty i s vlastní nevinností. I Neckářův výkon, v němž ztvárnil nesmělého hrdinu, který se v železniční stanici uprostřed války zaškoluje na výpravčího a během pár hodin přijde o panictví i o život, přispěl k tomu, že Ostře sledované vlaky dvorního Hrabalova režiséra Jiřího Menzela dostaly prestižního Oscara. Hrma v podání Neckáře snad nejvíc ze všech hrabalovských filmových postav propojuje osobní problémy s velkou historií, úsměvné momenty s tragédií.
S Václavem Neckářem na place Skřivánků na niti v roce 1969 Menzela zachytil Josef Janoušek.
Pavel Hvězdář (Václav Neckář) ve Skřiváncích na niti
"Co to je za milého chlapce, za předčasně moudrého člověka?" ptá se postava komunistického funkcionáře Zdeňka Nejedlého poté, co mu dělník v Neckářově podání při vítání stranické delegace v kladenských ocelárnách řekne: "My bychom rádi věděli, kde je mlíkař, kde je profesor filozofie a vůbec, kam se poděly ty starý zlatý časy, kdy si jeden druhýho vážil, kdy se lidi měli rádi..." Vlastně je logické, že Menzelův film - další geniální zpracování Hrabalovy látky - strčili komunisté ihned do trezoru: málokdy ve filmu zazněla tak nenásilná a přitom velmi tvrdá obžaloba 50. let, zároveň však nesmírně - ač hořce - poetická. Stejně jako Hrma i zde Neckářův hrdina končí tragicky, byť tentokrát nezemře: za "drzý" dotaz na soudruha Nejedlého je "pouze" zavřen.
Strýc Pepin (Jaromír Hanzlík) v Postřižinách
"Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!" Anebo se podívejte na Postřižiny, kde exceluje Jaromír Hanzlík v roli jurodivého strýce Pepina. Památná je scéna, kdy s Magdou Vášáryovou vylezou na komín, právě na něm doporučí vyděšenému hasiči, který se vydal dvojici zachraňovat, mývala jako zábavné zvíře. Kouzelné jsou také Hanzlíkovy etudy s Rudolfem Hrušínským mladším, při nichž Hrušínský každé setkání s Pepinem odnese úrazem. Hanzlík výtečně ztvárnil i další Hrabalovskou figurku - Leliho, podivína a sběratele všeho nepotřebného ve snímku Slavnosti sněženek, který zemře po nehodě, když veze na kole pro kamarády do hájenky drštkovou polévku na půlnoc...
Magda Vášáryová a Jaromír Hanzlík ve filmu Postřižiny z roku 1980.
Maryška (Magda Vášáryová) v Postřižinách
"Vlasy paní sládkové a kašna na náměstí jsou ozdobou tohoto města." Takovou reklamu, jakou pivu udělala slovenská herečka Magda Vášáryová ve scéně, kdy ho coby paní sládková vypije na ex a labužnicky si poté utře pěnu z úst, by nevymyslel celý sál marketingových specialistů. Režisér Menzel přitom původně přemýšlel, že roli svěří jiné herečce, avšak při jednom víceméně náhodném setkání se mu zalíbilo, s jakou chutí Magda Vášáryová jí a poslal do Bratislavy scénář. V Postřižinách hraje Vášáryová Maryšku, budoucí matku Bohumila Hrabala, a v souvislosti se slavnou komínovou scénou vzpomínala, jak si ji Jiří Menzel nejprve užíval, následně byl ale na omdlení. Podrobnosti přinese rozhovor s bývalou herečkou ve Víkendu DNES v sobotu 22. března.
ukázka z filmu Ostře sledované vlaky
Výpravčí Hubička (Josef Somr) v Ostře sledovaných vlacích
Výpravčí Hubička musí v tomto výběru být kvůli legendární "razítkovací" scéně. Nepadne v ní prakticky slovo, přesto - nebo právě proto - budí lyrický a zároveň dráždivě erotický dojem, když Josef Somr coby železničář posází razítky na noční službě stehna a nakonec i zadeček mladé telegrafistky Zdeničky. Somr hraje "sprosťáka" Hubičku s jistou potměšilostí, takže právě na něj nejvíc sedí charakteristika z úst nacistického pohlavára (hraje Vlastimil Brodský), že Češi jsou smějící se bestie.
Která postava z hrabalovských filmů je podle vás nejlepší?
Jarin Franc (Rudolf Hrušínský) ve Slavnostech sněženek
"Jak by tady bylo krásně, kdyby tu nebyly ty děsný vosy!" Rudolf Hrušínský coby pan Franc a slavný spor dvou mysliveckých sdružení, zda uloveného kance udělat se šípkovou, nebo se zelím... I Hrušínský se ve filmech podle Hrabala ocitl vícekrát: jako doktor v Postřižinách usne na ňadrech paní sládkové, jako důvěrník ve Skřiváncích na niti "školí" dělníky, že musí hrdla imperialistických štváčů zalít mírovou ocelí. Ze Slavností sněženek bezmála zlidověla hláška, kterou neříká Hrušínský, nýbrž jeho manželka. Když jí Hrušínský v roli Jarina France líčí, jaká bude na hájence v souvislosti s uloveným divočákem velká sláva, suše prohodí: "To zas bude v alejích nablito..."
Pan Karel (Jiří Krejčík) ve Slavnostech sněženek
"Pánové, nic mi nevyčítejte, nemějte mi to za zlý, já jsem vás varoval! Já jsem vám to říkal, já na co přijdu, tak to sežeru, poroučím se vám, pánové!" Zástupcem epizodních rolích, jichž je v adaptacích Hrabalových děl hodně a zpravidla velmi dobře zahraných, je kouzelný "žravý" pan Karel, pro kterého je jídlo potěšením i prokletím, takže si bere salám i v noci do postele a manželka ho v polospánku napomíná, ať neumastí peřiny... Pana Karla mistrně zahrál režisér Jiří Krejčík, který se občas postavil před kameru kolegů: nádherná je kupříkladu scéna, kdy vleže pleje jahody.
Haňťa (Philippe Noiret) v Příliš hlučné samotě
Patrně nejznámější herec, který se ve filmových zpracováních Hrabala objevil. Francouzská hvězda hraje navíc hlavní roli baliče starého papíru jménem Haňťa v Příliš hlučné samotě, jež je často označována za nejzásadnější Hrabalovo dílo. Proto by byla chyba Noireta z výběru vynechat, film je jediným z tohoto výběru, za nímž nestojí Jiří Menzel, nýbrž režisérka Věra Cais. A na snímku je to znát - jako by se míjel s Hrabalovou poetikou, spíš otrocky a neuspořádaně zachycuje spisovatelův text.
