Před časem se rozhodl, že bude nejen ve filmech hrát, ale že je chce i režírovat. Výsledek mohou od minulého týdne posoudit i diváci v českých kinech – snímek Gone, Baby, Gone vypráví o dvojici soukromých detektivů, kteří hledají ztracenou holčičku. Film, do kterého obsadil mladšího bratra Caseyho či Morgana Freemana, sklízí úspěch u diváků i kritiky.
Když jsem viděl vašeho bratra Caseyho, vzpomínal na dobu, kdy jste začínali a nikomu nevadilo jíst společnou pizzu z mrazáku, spát na podlaze, zkrátka si naplno užívat života bez peněz.
Brácha je blázen (smích). Pravda je, že jsme parta pěti šesti kamarádů, kteří spolu vyrůstali a žili. Máme se rádi a baví nás spolu pracovat.
Týká se to i Matta Damona?
Máme dohodu. Ale ne o tom, že spolu musíme dělat za každou cenu. Když má někdo dobrý nápad, ten druhý ho podpoří. To by měl být i případ filmu, který chceme letos natočit. Matt by měl hrát hlavní roli a já režírovat.
Ale v případě filmu Gone, Baby, Gone ho nahradil Aaron Stockard.
To je další kamarád. Známe se už ze střední školy. Novela Dennise Lehaneho nás nadchla. Oba jsme totiž taky vyrůstali v Bostonu, a tak nám přišlo, že by kniha stála za zfilmování. Asi k tomu přispěla i skutečnost, že jsem se stal otcem a začal chápat, jaký je to pocit mít dítě, za které jste ochotni položit život. Začal jsem se na ten příběh dívat úplně jinak. Dá se říct, že mé otcovství mělo na film velký vliv.
Trailer k filmu Gone Baby Gone
Co vás hnalo film režírovat?
Především příběh. Dlouho jsem se snažil získat práva, vlastně jsem ho nejdřív chtěl zadaptovat jako divadelní hru, ve které si zahraji. Později se naskytla šance příběh zfilmovat, a já navíc chtěl být vždycky režisér. Měl jsem knihu, které jsem porozuměl, a tak jsem se rozhodl hraní vzdát a jen režírovat. Děj má dokonalou stavbu i zápletky, takže se příběh vyloženě hodí na režisérský debut. Navíc se odehrává ve světě, který znám a díky tomu ho dokážu dobře ztvárnit.
Clint Eastwood, Robert Redford a další ve filmech režírují sami sebe. Proč jste se o to také nepokusil, když se vám líbila role i námět?
Někdo to umí. Ani já jsem si zpočátku nepřipouštěl, že by režie mohla být tak těžká. Ale jakmile jsem to zkusil, nechápal jsem, jak může někdo zvládat obojí – režii i herectví. Musím se jim poklonit, protože asi nejsem tak nadaný. Veškerou energii spotřebuji na rozhodnutí typu kam dáme kameru, co budou dělat herci, jaký úhel budeme zabírat, co to přinese příběhu. A kdybych se k tomu měl ještě vžívat do postavy... Možná by se mi to povedlo, ale ani jedna z profesí by nedopadla podle mých představ. Prostě bych jí nemohl věnovat maximum.
Bylo těžké režírovat herce kalibru Morgana Freemana?
Bylo to až děsivé. Vypadalo to totiž tak, že jsem v jeho scénách řekl pouze "akce" a vše ostatní bylo na něm. Výsledek byl perfektní. Je to profík a jsem rád, že tu roli přijal. Jenže film není závislý pouze na hercích, nesmí se zapomínat na práci celého týmu. Nebo na štěstí – i já na ně musel často spoléhat. A tak pokud jsou ve snímku nějaké chyby, mohu za ně jen já sám.
Studoval jste historii a politiku. Promítnou se tyhle obory i ve vašich dalších filmech?
Teď dokončuji smlouvu na film, který se jimi zabývá. Ale zatím vám nemůžu říct žádná jména, snad jen to, že děj se odehrává na Středním východě. Nebude to nic o Iráku, to je totiž ošemetné téma. Neustále se to tam mele, a tak se může dost dobře stát, že jakmile přijde film do kin, bude už situace vypadat jinak. A vy máte smůlu: váš příběh už nebude nikoho zajímat. Proto půjde spíš o snímek typu Syriana, tedy politické drama z období padesátých až sedmdesátých let.
V jednom rozhovoru jste si před sedmi lety maloval svoji budoucnost. Pořád vaše plány platí?
Jistě. Chtěl bych být jednou tak bohatý, abych byl nezávislý: neměl bych žádné půjčky a mohl kandidovat do kongresu za obyčejné lidi, zpěváky, básníky, bankéře nebo právníky a učitele.
Nepůjdete ve stopách Ronalda Reagana či Arnolda Schwarzeneggera? Vaše žena, herečka Jennifer Garnerová, nedávno takovou možnost připustila.
To je nádherná myšlenka, speciálně od manželky. Věří mi více, než si zasloužím.
A co vaše kariéra v pokeru? V roce 2004 jste na turnaji vyhrál přes 350 tisíc dolarů a porazil i několik světových šampionů. Věnujete se kartám pořád? Prý jste na toto téma chystal film...
Moc už nehraji, naplno se věnuji rodině a filmařině. Ale opravdu jsem na toto téma připravoval film. Měl jsem vynikající nápad, psal jsem scénář, ale pak přišel do kin film Štěstí ve hře s Drew Barrymoreovou. A moje nadšení bylo pryč, nechtěl jsem druhý film na stejné téma, a tak jsem to vzdal.
Bude z vás do budoucna spíš režisér, nebo herec?
Režie teď u mě vítězí tak ze sedmdesáti procent.
