„Já přitom taková nejsem,“ postěžovala si už před mnoha lety herečka. Přiznala nicméně, že se podobně jako rozpustilá číšnice z bistra dokáže někdy povznést nad obyčejný svět. „Už sice nejsem malá holka, ale pořád si dokážu neskutečné věci vysnít. Je příjemné nezůstávat nohama na zemi,“ svěřila se.
Před kamerou se Audrey Tautou naposledy objevila před sedmi lety ve snímku The Jesus Rolls herce a režiséra Johna Turturra a v roce 2023 namluvila maminku v animovaném filmu pro děti Nina a ježkovo tajemství. Občas si také odskočí na jeviště, i divadelní publikum ale má šanci ji vidět jen výjimečně.
„Vždycky jsem se cítila trochu mimo. Nikdo mi to nevyčítal, ale často mi to říkali. Nechci být ovcí ve stádu. Nechci se zařadit do škatulky, ani z ní vystoupit. Chci prostě být sama sebou, to je vše,“ tvrdí herečka, která ráda zaznamenává dění kolem sebe.
KVÍZ: Amélie dostala nápad... Co si pamatujete o Amélii z Montmartru? |
Předloni vydala knihu fotografií Superfacial, kterou loni v létě propagovala i stejnojmenná výstava v galerii umístěné na hausbótu na Seině v centru Paříže. S focením začínala ještě v době, kdy si pomalu zvykala na slávu po Amelii, dokumentovala si třeba nekonečná propagační turné kolem filmů. „Co z toho všeho zbyde? Chtěla jsem, aby mi z toho něco zůstalo,“ řekla o své motivaci Audrey Tautou, která časem začala také fotit lidi.
„Rozhodla jsem se fotografovat siluety, které se dívaly na něco jiného než na mě. Když jsem fotila zepředu, vždycky jsem narazila na někoho, kdo mě pozoroval,“ svěřila se herečka, která focení nevnímá jen jako koníček. „Chtěla jsem najít vydavatele, který by vydal fotografie kvůli nim samým a ne proto, že jsem je nafotila já,“ řekla také Francouzka, která je v ústraní docela spokojená. „Jsem kapitánkou vlastní lodi a pluji bez autopilota,“ napsala v knize Superfacial.
Díky stále trvající pauze od filmu se zase sama našla. „Dokázala jsem se smířit s tím, čím jsem se stala. Ostatně už opadlo to nadšení kolem mé maličkosti. Všechno se vrátilo do normálu. Získala jsem zpět svou svobodu a normálnější život. Mohu znovu jezdit metrem, aniž by mě někdo příliš obtěžoval. Před 20 lety jsem se snažila schovávat,“ řekla loni v červnu v rozhovoru pro časopis Paris Match herečka, která zase „žije běžnější život“.
Do Hollywoodu nechtěla
Ke slávě přitom přišla v roce 2001 vcelku náhodou, Amélii totiž původně měla hrát Emily Watsonová. Až když nemohla, udělal režisér Jean-Pierre Jeunet z poloviční Angličanky čistokrevnou Francouzku a roli dal nepříliš známé Audrey Tautou. „Pamatuju si na první projekci, všichni jsme seděli a zírali s otevřenou pusou,“ vzpomínala na zrod filmu, který mimo jiné získal Křišťálový glóbus v Karlových Varech a představitelce titulní role vynesl nominace na Césara nebo Evropskou filmovou cenu.
Světovou slávu jí přinesla hollywoodská Šifra mistra Leonarda z roku 2006, kde si zahrála po boku Toma Hankse, svou budoucnost ale nikdy za oceánem neviděla. „Jsem hlavně francouzská herečka. Čímž neříkám, že nenatočím zase nějaký anglicky mluvený film, ale můj domov, přátelé a kariéra, to všechno je ve Francii. Nikdy bych se nepřestěhovala do Los Angeles,“ tvrdila už před lety a svému přesvědčení dostála.
VIDEO: Amélie z Montmartru hraje ženu oceánografa Cousteaua |
Jméno Audrey Tautou se tak objevilo vesměs v titulcích evropských snímků - tak, jako tomu bylo už před Šifrou mistra Leonarda. Vedle převtělení se do slavné návrhářky Coco Chanel si zahrála třeba ve fantaskní komedii podle Borise Viana Pěna dní nebo dětské road-movie Mikrob a Gasoil. V životopisném filmu Odysea o slavném oceánografovi Jacquesi-Yvesovi Cousteauovi ztvárnila jeho manželku Simone.
„Miluji svobodu, a to jak při hraní, tak v soukromí. Nemám vymyšlenou žádnou strategii, pokud jde o můj profesionální i osobní život, a reaguji impulzivně,“ říká drobná herečka, která jen o pár centimetrů přerostla metr a půl. Pečlivě si také střeží soukromý život, o jejích vztazích se toho moc neví. V únoru 2019 sama adoptovala holčičku z Vietnamu, také o ní ale hovořila jen výjimečně, úplně se pak drží stranou sociálních sítí.
Svou cestu ke slávě ostatně dcera zubaře a učitelky zahájila v době, kdy podobné vymoženosti nebyly. Po maturitě studovala Audrey Tautou historii, zároveň ale zkoušela i herectví, kterému nakonec dala přednost. Před kamerou debutovala v půli 90. let v televizi, výrazněji na sebe upozornila v roce 1999 ve filmu Venuše, salon krásy, za který získala Césara pro hereckou naději. Kromě herectví se uplatnila i jako modelka, několik let byla například tváří slavného parfému Chanel No. 5.
