Jitka Asterová je velmi výrazná. Nepřehlédnete ji a ani nepřeslechnete. Ačkoliv byste se možná raději tvářili, že vám nějaké to slovíčko uniklo. Do svých vět totiž nenuceně vkládá i výrazy, které nelze publikovat. Ona však tvrdí, že mluví od srdce.
Jásala jste, když vám rádio nabídlo moderování dvouhodinového pořadu?
Oslovila mě paní programová ředitelka Tachecí a nabídla mi práci na Frekvenci 1. Po její první větě jsem opravdu zajásala. Jenže ve druhé mi sdělila, že to bude pořad o sexu. Hned se mi vybavila Polonyiová v televizním Peříčku a udělalo se mi špatně.
Špatně ze sexu? Vám?
Ať působím, jak působím, nerada mluvím o sexu veřejně. Vlastně jsem puritánka.
Puritánka? Tak proč jste neodmítla?
Rádio mě podvědomě přitahovalo už léta. Možná i proto, že jsem jednu dobu chodila s člověkem z Hlasu Ameriky. A pak s jiným, který dělal v Evropě 2. Tak jsem do toho šla a udělala pomyslný konkurz.
Pomyslný?
Rozhodli se hned, jak mě uviděli a uslyšeli. Řekli, že přesně tohle potřebují. To se mi nikdy a nikde nestalo.
Proč tedy do pořadu Sexy život vybrali někoho, kdo o sexu nerad rozpráví na veřejnosti?
Miluju sebeshazování a v takovém tónu vyprávím svoje zážitky. Řekli mi jediné - že by pořad měl být trochu jako Deník Bridget Jonesové. To se mi líbilo. Také mám moc ráda Woodyho Allena - a všechny jeho filmy byly o sexu. Ostatně o sexu je celý náš život!
Bála jsem se znásilnění
Jak jste odstartovala kariéru před rozhlasovým mikrofonem?
Pětadvacátého srpna jsem udělala konkurz a prvního září, po krátkém týdenním školení, jsem už vysílala. Hrůza! Nijak mi nepomohlo, že jsem herečka, tohle je úplně jiná práce. Bylo to hrozné dobrodružství. Já absolutně nevěděla, co budu vyprávět. Ale od prvních slov jsem se snažila posluchače rozpálit. Schválně jsem začala zostra.
Tak to vám věřím. Výrazy, které do éteru vyslovujete, jsou pro jednoho odvážné, pro druhého otrlé a pro třetího úděsné.
Sexy život se stal pořadem se skandální nálepkou. Nejen tématy, která probírá, ale i mým způsobem moderování. Chvílemi to vypadalo, že nebudu moci na ulici. Bála jsem se zajít do parku, aby mě tam někdo neznásilnil. Chodily mi anonymy, které mě nazývaly vysloužilou šlapkou z E55, v živých telefonátech jsem si při vysílání vyslechla, že jsem...
Jejda, počkejte, taková slova se nedají tisknout.
Ale ve vysílání nejsem vulgární, nemluvím sprostě. Svou dvouhodinovku pojímám podle momentální nálady. Když je mi veselo, jsem hodně rozjetá, když mám za sebou blbou noc, jsem v projevu klidnější. Ale vždycky se to všechno točí kolem sexu. Témata - třeba Mám ho malého nebo Sex ve třech - jsem dříve dostávala zadaná, ale teď už si je i sama vymýšlím.
Tvrdíte, že o sexu nerada mluvíte na veřejnosti a že do mikrofonu neříkáte vulgarismy. Přitom o sobě posluchačům bez obalu sdělíte, jak proběhla vaše minulá noc.
Ale já neřeknu, jestli mi partner hladil bradavky a dělal ještě to či ono. Vy mi pořád nerozumíte.
No, nerozumím. Prosím vás, jak to tedy vlastně řeknete?
Řeknu například: Ráno jsem si po dlouhé době zase vrzla. To není sprosté, ale lidské. Přitom to nemusí být vždycky pravda. Chci tím posluchače povzbudit k diskusi.
Tohle by široké veřejnosti sdělila málokterá žena. Tím méně puritánka.
No právě. Jsem to já, kdo podstupuje riziko, kdo jde s kůží na trh. O mně si pak někteří říkají, že jsem šlapka a že jsem měla, podle vyprávěných historek, tisíce chlapů. Nasbírala jsem sice bohaté životní zkušenosti, takže mám z čeho čerpat, ale své milostné příběhy vyprávím s nadsázkou. A někdy promluvím stejným jazykem, jako se baví chlap s chlapem po pěti pivech. Je to drzé? Možná, ale já se snažím vyjadřovat od srdce.
Setkáváte se i s příjemnými ohlasy?
Za dvacet let herecké profese jsem neměla na svou práci takový ohlas, kladný i záporný, jako teď za půl roku. Lidé se do mě vciťují a já poznávám, že můj pořad má smysl. Stará babička mi v trafice s úsměvem řekne, že mě ráda poslouchá. Jindy mi do rádia zavolá řidič tiráku odněkud z dálnice a povídá: Jituško, zdravím tě, tys mě zase pobavila. To je strašně milé, daleko víc než potlesk v divadle. Moderováním teď žiju a hrozně mě těší.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání však takové nadšení nesdílí. Skříply vás její námitky o nevhodnosti pořadu vysílaného nikoliv v noci, ale v poledních hodinách?
Rádio to možná mohlo brát jako dobrou reklamu, ale mě námitky omezily ve formě hovoru. Musela jsem ubrat.
Jak na váš rozhlasový sex reagují kolegové herci?
Někteří herečtí intelektuálové mě odsoudili. Slyším, jak si o mně mezi sebou šuškají: To je ta, co dělá pořad, jak se masturbuje. Možná i z toho důvodu jsem přizvala ke spolupráci kolegyni a někdejší spolužačku Evu Holubovou, která kývla nejen proto, že jsme kamarádky, ale i proto, že mi věří a že také miluje Woodyho Allena. Moc mi pomáhá a dává pořadu lidštější rozměr.
Poslyšte, nemají z vás chlapi strach?
Mají. Ale to se mě báli vždycky.
Proč myslíte?
Asi se chovám výstředně a vyzývavě, jako suverén, exhibicionista a provokatér. Ale je to jen vnější obrázek. Kdyby se mi někdo chtěl opravdu dostat pod kůži, zjistí něco zcela jiného.
Jsem spořádaná matka
Před deseti lety jste prohlásila: Jsem herečka a herečkou zůstanu, nic jiného dělat nebudu.
To je pravda, ale člověk se mění. Cítila jsem, že se potřebuju nějak vybít, že můj sklon k exhibicionismu není naplněný. Navíc moje herecká vytíženost nebyla uspokojivá. Dříve mě obsazovali spíš kvůli vzhledu. Jenomže do budoucna to s atraktivitou půjde dolů a talent, ať pomyslný či skutečný, se neukáže, pokud nehrajete. Vůbec se mi nelíbí, co se dnes děje. Obsazováno je stále dokolečka jenom deset herců.
Neobáváte se, že po vaší moderátorské roli v Sexy životě budou mít režiséři strach nabídnout vám třeba úlohu spořádané matky?
Ale vždyť já jsem spořádaná matka dvou dětí!
A uvěří vám ti, kterým bez skrupulí líčíte, že jste si ráno vrzla?
V rádiu je slyšet jenom můj hlas. Pro mě by bylo daleko horší, kdybych se u lidí zapsala třeba jako televizní rosnička.
Vždycky jste tvrdila, že máte raději film než divadlo. Dokonce jste uvedla, že do divadelního hlediště chodíte pospávat.
To už je dávno, dnes nemohu říci, co mě baví víc. Každopádně jsem v divadle měla větší příležitosti než na plátně.
Sama jste však přiznala, že v divadle podáváte nevyrovnané výkony.
Jsem citlivý člověk, kterého znejistí nedůvěra a pomluvy. Hrála jsem například v Žebrácké opeře v Činoherním klubu. Roli jsem alternovala s Libuší Šafránkovou, která je samozřejmě číslo jedna. Nicméně před premiérou, na kterou měl přijít pan prezident Havel, si všichni alternanti hodili korunou, kdo z nich bude v ten den hrát. Jenom já neházela! Automaticky hrála Šafránková a mně nikdo nic nevysvětlil. Ani slovo! Samozřejmě jsem to pochopila, ostatně před Libuší Šafránkovou smekám, neboť je vynikající herečka. Přesto mě to srazilo tak strašně dolů, že už jsem tu roli hrála celou dobu blbě.
Co vás dokáže znervóznit u filmového natáčení?
Spousta lidí si neumí představit, v jakých podmínkách se někdy točí, jak to na scéně vypadá. Dobrý den, já jsem Asterová. Dobrý den, já jsem Donutil. Lehněte si a říkejte text. Kamera! Prosím vás, paní Asterová, vypadáte hrozně, říkáte to hrozně. Ještě jednou...! Já ležím nahá pod peřinou s cizím člověkem a jsem orosená, protože lidi okolo nás pro tuhle situaci vůbec nemají cit. Nejde o to, aby herce dvě hodiny oprašovali, ale musí nám vytvořit atmosféru důvěry, v níž se pak budeme projevovat přirozeně. Jenže jak mám být přirozená, když se mi kolikrát zdálo, že mě pan režisér obsadil jenom proto, že Paulová zrovna neměla čas, a on holt potřeboval blondýnu.
Zmínila jste Miroslava Donutila. V seriálu Hotel Herbich se vás v jedné choulostivější situaci dotýká... řekněme na těle. Jak takovou chvíli prožíváte?
Je to ta nejnepříjemnější věc, jaká vás při natáčení může potkat. Stydíte se a ne od každého vám je takový dotek příjemný. A i kdyby byl, okolo stojí kamera a spousta lidí. Na točení postelovky by se těšil jenom úchyl.
Takže vám, která tak uvolněně moderuje Sexy život, jsou milostné scény na obtíž?
Patří k profesi. Podívejte, nejsem typ, který by se nechal fotit do Playboye. Teď už to nabízejí skoro každému, i mně, ale odmítla jsem. Avšak v dobrém filmu u dobrého režiséra, který by věděl, proč roli nabízí právě mně, bych se nezdráhala být na plátně nahá a zahrát skutečně ostrou scénu.
A kdyby vám to doma váš partner vymlouval? Dala byste na něj?
Určitě ne!
Partneři hereček se do takových věcí nemají co vměšovat?
Možná, že některá diskutuje s manželem i o tom, jak utřít svému novorozenci nudli u nosu. Ale já se vždycky rozhoduju sama za sebe!
|
JITKA ASTEROVÁ |
| Narodila se 7. prosince 1959 v Praze. DAMU absolvovala v roce 1984 a poté dvanáct let hostovala v Činoherním klubu. Jako host působila rovněž v Rokoku a Ungeltu. Nyní účinkuje v zájezdovém představení Vražda sexem. Před kamerou zaujala především ve filmech Čas sluhů, Corpus delicti, Čas dluhů, Krvavý román a Šakalí léta. Televizní diváci si ji pamatují například ze seriálu Hotel Herbich. Je svobodná, má devítiletou dceru Annu a tříletého syna Adama. |
 Jitka Asterová na otvírání kluziště v centru Prahy. |
