RECENZE: Mravenčí muž sice žvaní, ale aspoň nekáže velké pravdy

Premiérový snímek Ant-Man a Wasp představuje v pořadí dvacátý komiks z produkce Marvel Studios a jako takový dává jasně najevo, že jiné už to nebude.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv

Nicméně proti kolegům z Avengers mají „mravenčí muž“ a jeho milá vyzbrojení vynálezem pro zmenšování čehokoli včetně vlastních těl jednu velkou výhodu: přinejmenším v druhém dílu vlastní série nechtějí zachránit celý svět, stačí jim pomoc nejbližším.

Díky tomu téměř odpadají mramorové projevy, morální apely a vzletné fráze, které z jiných komiksů činí utrpení.

Bohužel i do hravé odnože spasitelských podívaných dorazila nákaza žvanivostí, ale vesměs se nese v odlehčeném duchu, dokonce se dá říci, že Ant-Man a Wasp zosobňují komediální pohádku zamýšlenou v prvé řadě pro děti.

Nadále sice platí, že Paul Rudd a Evangeline Lilly coby ústřední pár i hrdinčini rodiče Michael Douglas a Michelle Pfeifferová jsou učesaně bezpohlavní, ale aspoň nekážou velké pravdy.

Navíc zábavu obstará jejich okolí, znovu zejména Michael Pena, jehož tlachavé sólo po aplikaci drogy pravdy má opravdu osvěžující účinek. Podobně potěší baba Jaga coby ruský folklór, díky kterému najde politicky korektní etnická různorodost postav konečně oprávnění.

Pravda, vyskytuje se tu napříč časem až únavná nadúroda milujících tatínků a milovaných dcerušek, na druhé straně však minulé viny otců vykupuje jejich současné šaškování. A páni kluci ocení vděčné hry se zvětšovanými autíčky ze sbírky tradičních angličáků, která během honiček ospravedlní volbu trojrozměrného formátu. Zajímavý efekt přinášejí rozfázované pohyby jedné z postav.

Ant-Man a Wasp

60 %

USA, 2018, 118 min

Režie: Peyton Reed

Předloha: Stan Lee (komiks), Jack Kirby (komiks), Larry Lieber (komiks)

Scénář: Chris McKenna, Erik Sommers, Paul Rudd, Andrew Barrer, Gabriel Ferrari

Hrají: Paul Rudd, Evangeline Lilly, Michael Douglas, Michelle Pfeiffer, Michael Peña, Walton Goggins a další

Místy si divák připadá jako v rodinné fantasy tandemu Macourek–Vorlíček, třeba při lupičské výpravě do školy. Povinné komiksové penzum si snímek znovu vybere ve finální jízdě nastavované až trestuhodně. Zázračnou bedýnku si opakovaně navzájem kradou snad všichni, kdo se jen mihli plátnem, i každý náhodný holub v letu zdrží vyústění alespoň o pár vteřin, až se akce začne zajídat.

Jako typicky dětská podívaná by Ant-Man a Wasp mohli být o čtvrthodinky kratší. Ale za to, že si všímají výhradně soukromých záležitostí, aniž by trpěli zodpovědností vůči lidstvu a vesmíru, se jim dá přiznat více než snesitelnost.